„Jsem doma,“ křikl Karel do útrob potemnělého bytu. „Teda holky zlatý, už jsem myslel, že dneska nedorazím,“ povzdechl si pro sebe dost vyčerpaně, sotva bezpečnostní dveře zabouchl. Polobotky zařadil úhledně vedle našich sandálů a lodiček, odhodil kufřík a zamířil rovnou do koupelny. Smýt ze sebe ten celodenní stres a městský prach. „Ahoj tati,“ křikla Zuzka automaticky směrem do předsíně, když…