Statný padesátník Mikuláš z Louček zastavil svého koně a z vrcholku kopce shlížel do sluncem zalitého údolí. Mračil se i přes malebnost letního podvečera a krásu zemí českých. Vybavil si dávno zapomenuté vzpomínky, které odvál čas. Vzpomínky na to, když před pětadvaceti lety cestoval tímto krajem. Vzpomínky najednou vykouzlily blažený úsměv na tváři stárnoucího šlechtice. Z rozjímání ho vytrhlo…
Upravil si ručník, který mu před chvílí sklouzl z pasu a vrátil se k pátrání po nedokonalostech jeho čerstvě oholeného krku. Rukou rozvážně setřel drobné kapičky vlhkosti, které zvolna kondenzovali na zrcadle po horké sprše. Znovu se pozorně zadíval, ale v myšlenkách byl dalek od koupelny. Byl ponořený do úvah nad prací. „Kretén…“ zabručel „Takhle to přece nejde poslat...“ zamračil se na svůj…
