Doba covidová byla šílená. Skoro všechny nás zavřela doma. Stejně tak i mě se ženou. Jmenuje se Káťa, manželé jsme spolu tři roky, žijeme spolu už sem let a vše nám klape, hlavně v posteli, kde máme stále co zkoušet. Vynucený homeoffice nás během pandemie zavřel doma a my nikam nemohli. Ne že by se mi to nelíbilo, její kouření mého péra, když jsem měl zrovna důležitý online meeting s novým…
Storie (6)
Po ranním vykouření se Káťa přesunula do pokoje a učila se. Já pracoval. Přes den jsme spolu nepromluvili ani slovo. Oba jsme se styděli. S blížícím se odpolednem přišla zpráva od Káti: "Slyšela jsem, že sis dnešní ráno užil. Promiň, včera už jsem na to neměla sílu. Tohle byla malá náhrada. Zbytek ti vynahradím večer. Přijdu o něco později. Těším se." Mé vzrušení by v tu chvíli nešlo nijak…
Naše firma jednou za uherský rok pořádá letní večírek, kde se sejdou úplně všichni. Bývá to vždy taková jízda, že si to nikdo nenechá ujít. Strašně se mi tam nechtělo, ale po zjištění, že na večírek přijde i Sabina, nemohl jsem říct ne. Sabina je přesně ten typ holky, který chce mít v posteli snad každý. Vysoká postava, štíhlé tělo, nádherné oči, dlouhé hnědé vlasy a prsa, která ráda dává na…
Když jsem přijel do hotelového resortu, myslel jsem jen na to, jak se opít a spát na pláži. Mallorca k tomu svádí. Měl jsem čerstvě po rozchodu, tuhle dovolenou jsme plánovali společně, takže jsem musel jet sám. První večer jsem ji uviděl – Elena. Animátorka, která moderovala nesmyslné hotelové soutěže pro hosty. Drobné tělo, tmavé vlasy, výrazné oči a úsměv, co by roztavil i největšího cynika.…
Vzbudil jsem se uprostřed noci. Všude neskutečné ticho, jen slabé úplňkové světlo kreslilo stíny na zdi. Vedle mě ležela Káťa, klidně oddychovala, vlasy měla rozprostřené na polštáři jako tmavý závoj. Srdce mi bušilo rychleji než obvykle. Nemohl jsem se zbavit tíživé, spalující touhy, která mi tepala mezi nohama. Byla tak silná, že jsem se chvěl. Pomalu jsem si stáhl deku, abych ji nevzbudil, a…
Hotelový sál byl plný tlumeného smíchu, cinkání skleniček a hudby, která zněla spíš jako kulisa než něco, co by mělo lidi zvednout ze židlí. Stál jsem opřený o bar, s upřeným pohledem na sklenku rumu, když jsem ji uviděl. Byla tam, v černých šatech, které jí hladce obepínaly tělo, s vlasy spadlými přes jedno rameno. Když se na mě podívala, její úsměv nebyl formální. Byl takový zvláštní, trochu…