S Jitkou jsem se seznámil už hodně dávno za končících náctiletých let. Byla to veselá holka krev a mliko, která nikdy nezkazila žádnou srandu a byla stejně praštěná jako já. Ani nevím jak se to stalo, ale začali jsme se spolu vídat častěji, když jsme oba končili střední školu a blížila se na nás oba maturita. Řešili jsme spolu maturitní otázky a navzájem se popichovali. Jitka odmaturovala o dva…

Tato povídka vznikla z psaní dvou lidí, kteří si psali, jak se potkají, bohužel se osobně nepotkali. Sedíš v nějaké téměř plné restauraci sám u stolu, před sebou šálek kávy. Já vcházím do dveří, mám na sobě úzkou černou sukni do půli stehen, červenou košili, tmavší punčochy, černé lodičky na vysokém podpatku. Projdu dveřmi a na chvíli zaváhám, jako bych někoho hledala. Pak Tě uvidím u stolu.…