Hluboko ve sklepení, v podzemní mučírně, visela ze stropu klec vyrobená přesně, aby těsně svírala postavu člověka. V té kleci, jsem byl bohužel uzamčen já. Klec byla vyrobená velmi kvalitně, takže jsem se v ní skutečně nemohl moc hýbat, ale zároveň v ní bylo možné vydržet dlouhé hodiny bez otlačenin. I kdybych se rozhodl usnout, klec by mě stále pohodlně držela sevřeného ve stoje. Nebyl jsem ale…

„Už jsi vzhůru?“ ozval se shora jemný hlásek a po mé hlavě a zcela nahém těle začaly zničehonic stékat prameny teplé tekutiny. Rychle jsem zaklonil hlavu, abych alespoň něco zachytil do svých vyprahlých úst. Ozvalo se zaskřípění mříže nad mou hlavou, a ta se otevřela. Někdo silně zatáhl za řetěz připevněný k mému masivnímu kovovému obojku. Tím jsem byl donucen se vyškrábat z téhle smradlavě díry…

Když jsem ještě v polospánku otevřel oči, uviděl jsem nad sebou ostře osvětlený a lehce klenutý kamenný strop, jako v nějakém středověkém sklepení. Ležel jsem na hrubé matraci, položené na podlaze malé podzemní místnosti. Tohle rozhodně není moje ložnice, zatrnulo mi. Kde to jsem? Jak jsem se sem dostal? Je to sen? Do mysli se mi vkrádala panika. Pokusil jsem se vstát, ale byl jsem slabý a točila…

S trhnutím jsem se probudil. Vězeňskou celou, ve které jsem byl zavřený, se ozývalo zvonění. Byl to podobný zvuk, co vydávaly takové ty staré mechanické domovní zvonky. Tenhle zvuk ale vycházel z interkomu u dveří a znamenal jediné. Budíček. Je čas vstávat. Shodil jsem ze sebe deku a rychle vstal z tvrdé konopné matrace. Vstávání nebylo nic příjemného. Vadil mi kolík, který jsem měl zasazený v…

Ten den měl poprvé začít můj výcvik na otroka. Měl jsem po hygieně a čekal jsem ve své cele. Přemýšlel jsem, jaké to bude. První měsíc výcviku v Kurzu bylo věnováno především tomu, jak být pro svou paní dobrým sluhou. Bylo to velmi náročné a vyčerpávající. Učili jsme se, jak se správně chovat jako gentleman, jak správně obsluhovat, masírovat, vařit, uklízet, ale hlavně jak umět vše kombinovat,…

[Tento příběh, veškeré postavy i popisovaná místa jsou fiktivní. Zobrazované praktiky často vycházejí pouze z fantazie autora a v realitě mohou fungovat naprosto jinak, zejména mohou být zdraví či životu nebezpečné. Čtenář by je určitě neměl jen tak zkoušet. Upozornění platí pro všechny díly příběhu.] Stál jsem před porotou tří dam ve středním věku. Ženy seděly za dlouhým černým stolem, oblečené…

Ve velkém sálu zámečku se to jen hemžilo hosty. Dámy byly oblečeny v dlouhých večerních róbách s tvářemi zakrytými škraboškami a maskami, které svou zdobností připomínaly masky z Benátského karnevalu. S nimi byli pánové ve smokinzích, tváře rovněž skryté pod škraboškami. Někteří společníci dam byli ale i zcela nazí nebo oblečení v různých bizarních kožených nebo latexových oblečcích. Mnozí muži…

Klečel jsem zcela nahý na krásném orientálním koberci uprostřed místnosti – prostorného apartmánu vybaveného tím nejlepším nábytkem v orientálním stylu. Přede mnou na vysokém křesle potaženém červenou kůží seděla přísně vypadající žena s úzkými rty. Nebyla to ledajaká žena, ale moje osobní instruktorka v Kurzu. Znal jsem jako „Jedenáctou,“ což bylo jediné jméno, kterým se mi představila.…

Probudil jsem se v kleci. Klec byla vysoká zhruba metr, stejně tak široká a dlouhá ani ne metr a půl. Na spaní to bylo docela málo prostoru. Normálně by mohla sloužit pro většího psa, teď občas sloužila jako můj noční pokoj. Spal jsem v ní skrčený všechny noci, kdy byla moje osobní instruktorka přítomná v zámečku. Chtěla mě mít nablízku. Byl jsem rád, že můžu být nablízku a neustále k ruce…