Měl jsi někdy náhodný sex? Zeptala se Vranka opatrně, zvědavě. Nemusel jsem dlouho vzpomínat, byla to událost, na kterou jsem často myslel, bylo to totiž super i strašně zároveň. "Měl, jednou ve špitále, když j tam byl s otřesem mozku. Vozila mě po vyšetřeních taková hrozně milá sanitářka. Měl jsem na sobě jenom anděla, ležel jsem na vozíku a nesměl jsem se hýbat. Na jednom z vyšetření všichni…

Bydlíme spolu pár dní a šukali jsme jako diví, a já usnul úplně vyřízený, když mě probudilo slabé a vysoké sténání. Nahá Vranka měla mezi nohama polštář, plně jemně skoro neznatelně se o něj třela, a přitom spíš bolestně než eroticky sténala. Pozoroval jsem ji, evidentně spala. Bolest ve tváři neměla, spíš klid. V duchu jsem se rozhodoval, jestli ji nechat spát nebo ji probudit a zeptat se jí, co…

Bydlel jsem s rodiči za Prahou, kousek od letiště B., a protože jsem byl čerstvým konstruktérem letadlových motorů, chodil jsem tam obdivně leštit a opravovat malá letadla. O létání, o které se všichni prali, jsem vlastně nestál. O víkendech tam chodilo asi deset milovníků létání a všichni jsme dělali to, co se nám řeklo s pouhou vidinou toho, že se možná jednou, někde proletí. Vlastně šlo o…

Tady nejde o sex, i když to sexem končí. Moc lidí nezná ten pocit obrovské plochy posečené i neposečené trávy na místním letišti. Tráva na kraji pod kolena. Když si lehneš, není tě vidět. Lidi na věži usoudí, jestli jste v nebezpečí a vyhodí vás. Může tě přejet letadlo. „Svlíkneme se?“ Navrhla V. „Chci se cítit se volně.“ Dnešek je vrchol léta, kdy je Slunce nejvýš, ale ráno není vedro, protože…

Vlezli jsme do Almunedy v Madridu. Bylo šílené vedro a doufali jsme, že se uvnitř ochladíme. Neskutečně rozlehlá stavba. U hlavního oltáře se tlačilo pár lidí, jinak bylo naprosté ticho. Uvnitř to vonělo i páchlo jako ve všech kostelích, potem, kadidlem a kamenem. Vpředu se konal nějaký malý obřad. Obešli jsme ho a vešli do postranní lodi, odkud byl dobrý výhled. Vranka se se přede mnou zastavila…

Příběh z deníku Marie V. (Třeba se v tom strojvedoucí pozná). „Jela jsem z večírku domů a nechtělo se mi, byla jsem trochu opilá. Nikdo mě nedoprovodil, musela jsem být zpátky do jedenácti. Táhla jsem se v podpatcích na nádraží jako otrávený med. Bylo mi docela nepříjemně a chtělo se mi zvracet. Vlak už tam stál, a já se vlekla podél červených vagónů barvy zaschlé krve. Chtěla jsem jít dál, jako…

Když jsem otevřel, stála tam opravdu hezké děvče. Malá blondýna s velikýma modrýma očima, které klopila, protože jsme všichni věděli, kvůli čemu přišla. Podali jsme si ruce, a už tam byla Vran, a táhla ji dovnitř. Nakonec nevařila indii, ale upekla detroitskou pizzu. Holky chlastali bílé víno a vzpomínaly. Seděl jsem na gauči s nohou přes nohu, pozoroval jsem je. Vran naházela nádobí do dřezu, a…