By: Zeronia Povzdechla si. Setřela poslední stůl, a nechala na něm hadřík ležet. Pak si vzala propisku, a lepící bloček, aby na něj napsala krátký, milý vzkaz. Z kapsy džínových kraťasů vytáhla lesk na rty. Přidala na žlutý papírek otisk svých rtů, nadzvedla klávesnici a nalepila vzkaz pod ni. Pohledem přelétla místnost, aby zkontrolovala, zda vše uklidila, ale myšlenkami byla u člověka,…

By: Zeronia Shrnutí: Ne každá hádka musí zákonitě probíhat jen verbálně… Nesnášela to! Pořád dokola mu volat a žádat o něco. Doprošovat se. Připadala si jako idiot. A přitom, šlo jen o drobnosti. O drobnosti které mohl zařídit, aniž by sám cokoliv udělal. Měla toho dost a rozhodla se mu to dát patřičně najevo. Její chvíle přišla velmi brzy. Pondělní ráno. Seděl tam, kouřil a probíral…

V Pátek příštího týdne o celých pět dní dříve Veronice zazvonil telefon a na display blikalo Lukášovo jméno. Okamžik se na telefon dívala se zdviženým obočím a pak hovor přijala připravena být chladná jako on a bezbarvým hlasem se ohlásila do mluvítka. ,,Ano.,, ,,Ahoj, mám pro tebe nabídku, která se neodmítá. Co kdybych ti odpustil zbytek dluhu?,, -Škoda- pomyslela si...moc jsme si toho…

Uběhlo přesně jedenáct dní a Veronice přišla SMS z jí neznámého čísla. Byla trochu zklamaná protože čekala že je od Lukáše. "Ahoj, ty spíš s mým mužem? Chci se sejít. Petra." V tmavovlasé dlouhovlásce by se krve nedořezal. Zaraženě na SMS odpověděla. "Okey. Kdy a kde?" " Za půl hodiny tě vyzvednu." "Dobře." O půl hodiny později před domem v němž Verča bydlela zastavilo velmi draze vypadající…

Něco jako předmluva...:) jeden krásný, podzimní, přiopilý večer mi napsal jeden z vás. Zanedlouho vyplulo na povrch že píše stejně rád jako já. A to zvláště čuňačinky..:) A tak Bůh stvořil Adama...no a my dva jsme stvořili Veroniku a Lukáše..:))) Tak jdeme na to? :) jsem povinována vás upozornit že první díl je trochu zdlouhavější abych vás uvedla do děje..:) Další díly budou už pořádná jízda...;…

Ještě téhož dne přišla Veronice smska od Lukáše. ,,Dnes jsi mi měla pomáhat od opice celý den. Ne jen jednou. Příští středu čekám, že nějaký program vymyslíš ty...jako malou kompenzaci.,, po přečtení Veronika protočila oči. ,,Měla jsem dojem že o společnost ve sprše nestojíš. Ale dobře, něco vymyslím.,, odeslala sms a už přemýšlela o programu na příští ,,splátkový termín,,. Následujícího týdne…

Necelých čtrnáct dní po prvním neobvyklém setkání, byla to středa přišla Veronice SMS od Lukáše. ,,Máš pro mě peníze nebo si přijdeš zase vydělat?,, podívala se na stůl kde leželi připravené peníze pro Lukáše a odepsala. ,,Peníze nemám. Kdy a kde?,, ,,Dnes nemám moc času, počkej na mě v 18:00 na toaletách v Imperialu...mám tam nějaké jednání.,, ,,Ok,, odepsala ona jen. V sedmnáct padesátpět…

Další ,,splátkový termín,, by měl být až čtrnáct dní po tom předchozím, ale ten samý týden v Pátek znovu Veronice zvonil telefon. Byla to Lucie. ,,Ahoj, neruším?,, optala se zdvořile. ,,Ahoj, ne neřušíš. Děje se něco? Pán potřebuje píchat?,, neodpustila si poznámku protože si vzpomněla na to co jí říkal když ji šukal u sebe doma. Blondýnka na druhém konci hovoru se zasmála. ,,No hele, šéf bude…

Hádka se šéfem By: Zeroni Rivera Shrnutí: Ne každá hádka musí zákonitě probíhat jen verbálně… Nesnášela to! Pořád dokola mu volat a žádat o něco. Doprošovat se. Připadala si jako idiot. A přitom, šlo jen o drobnosti. O drobnosti které mohl zařídit, aniž by sám cokoliv udělal. Měla toho dost a rozhodla se mu to dát patřičně najevo. Její chvíle přišla velmi brzy. Pondělní ráno. Seděl tam…