"Dělej, vyndej ho..." vrčela jsem na něj. Nohy se mi malinko pletly po několika aperolech. "Vážně? Jak se říká?" "Nemel a vyndej ho. Potřebuju zmrdat." Začalo to tak nevinně, nějaký ten aperol v baru, co se jmenoval Bar. A tak se stal Bar-Barem. Dívali jsme se na sebe přes pultík a oranžová skorolimonáda přede mnou nemizela, i když jsem popíjela ve snaze utopit světový i lokální splín. Párkrát…

Večírek s kámoškama byl v plném proudu. Holky vejskaly u vedlejšího stolu, protože rozebíraly zážitky z posledních dovolených a všechny ty fotky ratolestí a informací o tom, jaký botox/lipo/threading v jakým spáčku kde dělají, na mne byl trochu moc. Přišla jsem si na některá témata moc stará a na některá moc mladá. Se záminkou, že obstarám další pětilitrovej kyblík mojita na baru, jsem se tam šla…

“Svlíkni se!” Pronesla panovačným hlasem. Vytřeštil na ní oči. “Jsi normální? Někdo může přijít…” Šlehla po něm pohledem a udělala tři kroky ke dveřím, které zamkla. “To o tom tykání už Ti nebudu opakovat. Svlíkni se, do naha…” Postavila se před něj a svoje pětky ozdobené nálepkama vzala do dlaní a promnula je. Ocas mu v kalhotech stál až bolestně. “Nebo si na tohle dneska nesáhneš, bude to??” …

Psali jsme si. Dlouho. Byl pro mne v zásadě modrým stínem, jako zástupy jiných. Všech těch, co vykládají pohádky především v okamžiku, kdy drží péro v ruce a u mého macatého pozadí v bílém naskočí zelená tečka. Jinak neexistuju. Jsem zvyklá. Bavila mne naše komunikace, odmítla jsem výměnu fotek jako de facto vždycky a líbilo se mi, že se neurazil a dokonce udržel dekorum a nevnutil mi fotky ať…

Seděla u stolu v kuchyni a pod průsvitným bílým trikem se rýsovala výrazně růžová ramínka podprsenky. Jednu nohu složenou pod sebou a druhá pravidelně okopávala nohy židle, na které seděla. Vedle rozloženého notebooku hnízdil šálek s kávou a jemný stoupající proužek páry svědčil o tom, že voňavý nápoj je velmi čerstvý. Jeho výrobce se zrovna pachtil se šálkem čaje s medem a citrónem u linky. …

Seděla na hraně louky s poslední dvojkou krásně voňavého burčáku. Sladkost bouřlivého vína jí příjemně stoupala do hlavy a v duchu s vyčítala, že zase vycouvala. No z čeho, z toho rande přece. Vypadalo to tak slibně, dlouhé povídání, nějaké obrázky, nic nenasvědčovalo tomu, jak nudný patron to naživo bude. Pak konečně domluva na výlet a kávu. Málem se uhryzala nudou a nic ji netáhlo k tomu, aby k…

Na tento námět mne přiměl jeden z místních modrých stínů. Ani si kolikrát neuvědomujeme, jak jsou některé věci, které bereme za přirozené vlastně krásné a vzácné. A tak otáčím ručičkami nástěnných hodin o nějaký ten pátek zpět a jsem tam zas... V tom pokoji. Je pozdní odpoledne a závěsy ani nejsou zatažené. Nestihli jsme to. A všude kolem je cítit sex. Mrdka, pot, šťávy, sliny. Těžký dech. Pár…

Seděli spolu v restauraci a kolem nich pobíhal číšník, který měl pro dámskou jednotku této dvojice vždycky úsměv nebo žertík navíc. “Všimla sis, že s tebou ten borec flirtuje??” Usmála se na něj a mrkla očkem, noha ve vysoké botě se na židličce trochu zhoupla… “A všimla sis, že mu vůbec nevadí, že tu u toho sedím??” Začala se smát nahlas zvonivým smíchem. “A tobě to snad vadí??” Zeptala se…

Letní horko mne trápilo víc, jak nedostatek sexu. Po sto padesáté jsem si říkala: Sakra musím shodit aspoň pár kilo, ať se furt tak nepotím. Ale pak jsem se podívala na ukazatel teploty v autě a nahlas jsem zasakrovala. V tomhle bych se potila i bez kostí. Za sebou nákup ve stavebninách abych měla ty záhonky přeci jen hezké, dekorativní kamínky jsou třeba. Kdo mohl tušit, že se tak rozvášním a…