To, co si teď přečtete, není fantazie, ale reálná zkušenost. Zapsal jsem si ji hned druhý den, abych si ten významný okamžik mohl kdykoliv připomenout. Teď po více jak půl roce nastal čas se k textu vrátit a dát mu více čitelnou podobu. Nejsem s tím úplně stoprocentně spokojený, je to takové strojové, ale příště budu lepší :) Zavedli mě do pokoje, kde jsem si nechal zavázat oči šátkem. Začaly…
Storie (6)
"Další, prosím!" Ozvalo se do čekárny a jako další jsem byl na řadě já. Vstoupil jsem trochu nervózní, nemám zrovna v oblibě gynekologie. "Dobrý den," pozdravil mě milý, postarší, ale sympatický doktor. Trochu se podivil, že mu do ordinace nepřišla slečna, ale nic neřekl. "Co Vás sem přináší?" "Dobrý den, pane doktore," sedl jsem si na židli před ním. "Já mám takový trapný problém. Mám fakt velký…
Čekal jsem na něj dlouho, měsíce, než jsme se konečně domluvili. Teď přede mnou stál v boxerkách, v mém pokoji, a já před ním klečel nahý na matraci. Zavázal mi oči a pomalu mě začal objímat provazem. Svázal mě do Takate Kote, dával si na čas. Občas si mě otočil čelem a přidržel mi hlavu v jeho rozkroku. Líbal jsem napnutou látku, vlhkou od sladkého precumu. Pak si stáhl boxerky až na zem a já…
Hodiny v klubu pomalu ubíhaly a já jsem se procházel sem a tam a cítil, jak se mi vkrádá do hlavy nuda. Většina známých tváří už odešla. Bál jsem se, že odešel i on. "Kdepak asi je?" ptal jsem se sám sebe. Vzpomněl jsem si, jak jsme si dneska dělali legraci – že si to možná rozdáme. Byla to taková ta nevinná narážka, ale znal jsem ho dost dobře na to, abych věděl, že by z toho nemusela být jen…
"Narvi mi ho tam, prosím!" škemrám, klečící na kolenou, se zavázanýma očima. "Nerozumím," ozve se kdesi nade mnou. "Řekni to pořádně celou větou." Frustrovaně opakovaně roztáhnu a sevřu pěsti, to je tak jediné, co můžu dělat. Ruce jsou svázané k tělu tak, abych se nemohl dotýkat svého pulzujícího a tekoucího klína. "Chci tvůj penis do pusy… prosím… už to nevydržím. Sním o tom už dlouho. Nepřeju…
Všiml jsem si, že když jsem šťastný pejsek, rád peču. Chtěl jsem vyzkoušet nějaké nové sušenky, obvykle totiž dělám z banánů a vloček, ale neměl jsem doma žádné přezrálé banány. Začal jsem dělat těsto na máslové sušenky, trochu jsem to pokazil ze začátku, ale nakonec se mi z toho podařilo utvořit dva plechy psích kostiček. Když jsem je vytahoval z trouby, byly krásně měkké, ale do rána ztvrdly.…