Třicet let. Třicet zatracených let. A stejně, když Lenka vstoupila do sálu hotelu, David ji poznal okamžitě. Vlasy měla kratší, boky širší, ale ten pohled – to byl ten samý pohled, jaký si pamatoval z lavice o dvě řady dál. Večer ubíhal rychle – pár drinků, vzpomínky, smích. A pak, někdy po půlnoci, stála s Davidem sama na balkoně. On ji pozoroval, jak si zapaluje cigaretu. „To jsi začala až po…

Bylo pozdě večer. Teplý vzduch voněl po jehličí a vlhkém dřevu. V chatě u lesa praskal krb, světla byla ztlumená a ticho mezi Klárou a Terezou začínalo být hlasitější než jakýkoliv rozhovor. Seděly naproti sobě na měkkém koberci. Víno už dávno ztratilo chlad, ale jejich tváře začínaly hořet. Klára sledovala Terezu — její lehce rozcuchané vlasy, polorozepnutou košili, klidné dýchání, které se…

Kabinet fyziky byl obvykle tichý, přetopený místnostmi, kde se dýchala zatuchlost starých přístrojů, tabulek a pokusných souprav. Ale v ten čtvrtek odpoledne dýchal jinak — jako by vzduch sám věděl, že sem přichází napětí jiné než elektrické. Lenka se opřela o okraj stolu, kde leželo torzo Van de Graaffova generátoru, a zírala do slunce, které propalovalo prach visící ve vzduchu jako mlha. Měla…