Jedu šalinou v pondělí podvečer po velmi bouřlivém žhavém letním víkendu z práce domů a poslední nač chci myslet jsou večerní povinnosti zaměstnané matky. Raději nechávám myšlenky běžet po nesmyslných drahách. Posuďte sami, přemýšlím o té stonožce z písně - jaké má trable s obouváním padesáti párů bot... No já bych boty neviděla jako hlavní problém, ale jestli má chudera stonožka mezi každým…