Přicházím k baráku, kde na mě čeká on. Tajně doufám, že si mě v této chvíli nikdo nevšímá a nikdo na mě nevrhá své pohledy. Mám pocit, že každý, koho potkám by mi mohl číst myšlenky. Moje hříšné a nemravné myšlenky. Jsem nervózní a jdu pomalým ale jistým krokem, klapot podpatků se rozléhá ve vnitro bloku a já v šeru zimního večera z dálky vidím postavu čekající tam kde jsme se domluvili. Vidím…