Měsíc psaní, seznamování a výměny představ o bdsm hrách a praktikách rychle uběhl a já stal na nádraží, čekajíce na příjezd subinky Lucie, pro níž jsem vymyslel přezdívku Lů. Moc jsem toho o ni nevěděl. Fotky jsme se nevyměnili, protože se bála o své soukromí a já na ní nechtěl tlačit. Údajně ji mělo být 35, ale prý vypadá mladší, má delší černé vlasy, plnoštíhlá... Na třetí kolej přijíždí…

Monika byla moje spolupracovnice na centrále v Praze. Drobné postavy, vzhledově intelektuálka vždy s úsměvem na rtech a ochotou každému v práci vyhovět. Hlavně mně a nejen v práci :) Každá služební cesta měla v podstatě stejný scénář. Dobrá večeře, film a její oddanost tomu co bude. Nikdy s vlastní iniciativou či praktikou v sexu nepřišla, ale také nikdy nic neodmítla. Vždy čekala co vymyslím a…

Neřekla ani slovo, dopíjela kafe a její zrak se neustále upínal na obojek ležící před ní... Pomalá hudba hrající v restauraci jakoby prodlužovala čas, kdy jsem čekal na její reakci... Vezme si ho či nikoliv? Cinknutí pokládajícího hrnku a její ruka se natahovala směrem k obojku... Kousek před ním se zastavila, jakoby zamrzla... Mám strach, že to nezvládnu a stydím se! téměř vykřikla... Pokud vás…