Poprvné v životě jsem se cítila nějak celá, naplněná. Nechápala jsem to, ráno zavolala do práce, že jsem nemocná a další tři dny přemýšlela. Došlo mi, že to co mi nabízel je to co chci. věděla jsem ale, že do toho musím jít po hlavě, jinak z toho strachy vycouvám. Ten třetí den k večeru zazvonil zvonek. a za dveřmi stál on, šéf Martin. „Promiň můžu dál, chci si jenom promluvit“. Pustila jsem ho…

Sedí na okraji mojí postele s koleny od sebe, jednou rukou se opírá o zvýšenou pelest a zatíná do ní prsty tak silně, že dřevo rytmicky praská, druhou rukou si mě v klíně pevně drží za vlasy. Klečím mu mezi nohama a cítím, se mi k sobě lepí moje vlastní stehna potem a vzrušením. Ví moc dobře, co se mnou dělá, když mě má takhle pod kontrolou. Šílím z toho. Hrubě mě drapne mě za culík a na okamžik…

Měsíc psaní, seznamování a výměny představ o bdsm hrách a praktikách rychle uběhl a já stal na nádraží, čekajíce na příjezd subinky Lucie, pro níž jsem vymyslel přezdívku Lů. Moc jsem toho o ni nevěděl. Fotky jsme se nevyměnili, protože se bála o své soukromí a já na ní nechtěl tlačit. Údajně ji mělo být 35, ale prý vypadá mladší, má delší černé vlasy, plnoštíhlá… Na třetí kolej přijíždí rychlík…

… byla jsem šíleně napjatá a cítila jsem nutnost uvolnit se .. sundat ze sebe to napětí a konečně se soustředit jen na pulzující poštěváček, který se celý den třel o kalhotky a tím se ještě více utápěl.. chtěla jsem, aby si mě můj pán teď a tady vzal.. a být mu oddaná,..ale nemohla jsem… viděla jsem, jak mě pozoruje jak se hladím mezi stehny, jezdím si prsty přes mokré kalhotky a zase zpátky.. …

Pátek konec pracovního týdne a den se neskutečně vleče. Od rána čekám na zprávu od mého pána, ke kterému se chystám na pohodový víkend. Nic nepřichází začínám zvažovat zda se vůbec ozve. No nic končíme vypínám počítač a se smutným výrazem ve tváři opouštím kancelář. Na schodišti budovy se ještě loučím s kolegy a odcházím domů. Po cestě přemýšlím co tedy s načatým víkendem který strávím sama. No…