„Svleč se!“ Ten rozkaz mě nepřekvapil, ale radost mi taky neudělal. V kanceláři místodržícího bylo horko k zalknutí, venku už začínalo jaro, ale tady v krbu stejně hořel oheň. Moje oblečení skrz naskrz načichlo pachem koňské srsti a potu, v hlavě mi tepalo a chtělo se mi spát. „No tak, bude to?“ Unaveně jsem odlepila oči od země a zvedla hlavu. Jak jsem se sem vlastně dostala? No jasně, ta krádež…