Otvorila mi krásna a usmiata ako v office, iba trocha viac nalíčená. “Tak pojďte dál. Asi tušíte, proč jsem vás zavolala. Nebudem to probírat v práci, to možná až pak, podle toho, jak to půjde dál. A odložte si, ono to, zdá se, chvíli potrvá.“ Váhavo si dávam dole dlhý kabát a Madam si ma premeria pohľadom od dola po vrch. “Ahá, teď už to začína být jasnější“, utrúsi pri pohľade na môj odev iba…