Jsem nymfomanka. Nečekám kytky, pohádky ani doteky s duší. Potřebuju těla. Tvrdý, těžký, žhavý. Potřebuju, aby mě naplnili. Všude. Aby mě roztáhli, drželi, sténali mi do kůže. A já abych se v tom mohla ztratit – až se stanu jen tou, která se třese a nedokáže přestat. Ležím na zádech. V ložnici, kde jsme spali roky. Kde jsme se dotýkali, šeptali si, a časem už jen dýchali vedle sebe. Teď tu čekám…