Slíbil jsem vám další příhodu s Petrou. Po naší společné první služební cestě jsme se stýkali relativně pravidelně jak nám naše nabité plány dovolovaly. Přitom jsme si pochopitelně dál psali a nadále hráli naši krásnou hru na pána jeho otrokyni převážně online. Sice to není přesně to, o čem bych chtěl psát, ale ve zprávách někdy dostávám dotazy jak to funguje virtuálně, pokud si subka netroufá…
S Petrou se známe už strašně dlouho. Před dlouhými lety jsme spolu chvíli chodili a poznávali tajemství vztahu pán-otrokyně nebo dom/sub jak chcete. (Malá vsuvka , kterou bych rád napsal po pár týdnech co tady jsem. Nejsem zdaleka ten typ člověka, který se dokáže hodiny hádá o to, jak se co nazve. To přenechám internetovým odborníkům, kteří se dokáží hodiny hádat o to jestli se čubce má říkat…
Nedávno jsem se musel odstěhovat a tím skoro úplně přetrhat některé své „vztahy“. Tyto vztahy byly pro všechny zúčastněné povětšinou vítaným unikem z reality. Z úspěšných žen a dam se v tu chvíli stávaly ponížené hračky v rukou svého pána. Škála praktik byla velmi pestrá od klasického „hraní rolí“ na zlého otčíma, učitele, šéfa, dozorce apod. Až po vyloženě vztah pán – otrokyně. Já tomu osobě…
