Přijela pracovně. Kufr u dveří, notebook na stole, lodičky pečlivě srovnané pod židlí. Působila jako někdo, kdo má věci pod kontrolou. Jenže když si sedla na kraj postele a podívala se na mě, kontrola tam nebyla. „Jsem trochu nervózní,“ přiznala anglicky s lehkým přízvukem. Usmál jsem se. „To je v pořádku. Dneska je to jen o tobě.“ Začali jsme decentně. Šaty. Silueta u okna. Měkké světlo,…