Do zámku jsem vlezl rozbitým oknem, srdce mi bušilo rychleji než kroky na zaprášené podlaze. Strach z neznámého se misil s pocitem zakázaného dobrodružství - ticho, vůně zatuchliny a praskání starých schodů mě obklopily jako kulisa k příběhu, který se tu psal už dávno přede mnou. Člověk by čekal jen pavučiny a trosky, ale ja narazil na něco jiného-klavír. Stál tam, hrdý i přes roky zannedbany, a…