Ležel jsem na břiše a jediné, co jsem vnímal, byl hluboký, rytmický tep hudby, který se zdál vycházet přímo z podlahy. Moje mysl, zvyklá všechno kontrolovat a plánovat, se marně snažila zachytit vizuální vjemy. „Nekoukej se,“ řekl mi vnitřní hlas, který mi E a P vštípili hned na začátku. „Nevzrušuj se očima. Vzrušuj se hmatem.“ Zavřel jsem oči. Svět zmizel. Zůstala jen tma a první dotek horkého…
Vzduch v mém obývacím pokoji byl těžký a sladký. Vůně santalového dřeva se mísila s jemným aroma jasmínu a tvořila neviditelný závoj, do kterého jsem se chtěla zahalit. Příprava pro mě byla rituálem; nešlo jen o to uklidit prostor, šlo o to uklidit v sobě. Světla byla ztlumená na minimum a desítky malých plamínků svíček tančily na stěnách rytmické stínové divadlo. Z reproduktorů se linul hluboký,…
