Byla jsem unavená, ale ta správná unavenost – ta, která se po dlouhém letu promění v hlad. Letadlo přistálo v Praze s hodinovým zpožděním, venku už byla tma a drobný déšť. Měla jsem na sobě ještě uniformu: tmavě modrou sukni, která mi těsně obepínala boky, bílou košili s dvěma horními knoflíky rozepnutými, hedvábné punčochy a vysoké lodičky, které cvakaly po mokré dlažbě. Vlasy jsem měla…