Ordinace doktorky Valerové ​Čekárna voněla savem a levným osvěžovačem vzduchu s vůní oceánu, ale pro Viktora to byla vůně strachu a vzrušení. Seděl na kraji koženkové židle, kolena pevně u sebe, dlaně se mu potily. Byl tu jediným mužem. Dvě ženy naproti němu, jedna těhotná a druhá listující v módním časopise, po něm občas vrhli zmatený pohled. Viktor ho ignoroval. Díval se na bílé dveře se…

Bod nenávratna ​Měsíc. Třicet jedna dní. Přesně tak dlouho byl Viktorův penis uvězněn v malé nerezové klícce, kterou mu doktorka Valerová nasadila při poslední návštěvě. Klíček od zámku, ten malý kousek mosazi, který představoval jeho svobodu a mužství, zmizel v hlubokém výstřihu Eleny a Viktor ho od té doby neviděl. ​Život s klíckou byl peklem i rájem zároveň. Močení se stalo ponižujícím…

Kontrola: Pacientka Viktor ​Týden, který uplynul od první návštěvy, prožil Viktor v horečnatém oparu. Každý krok, každé sednutí v práci, mu připomínalo ten tlak, tu invazi, tu rozkoš. Ale dnes to bylo jiné. Dnes to nebylo jen o vzpomínkách. Dnes měl tajemství, které ho pálilo přímo na kůži. ​Seděl ve stejné čekárně, na stejném koženkovém křesle. Tentokrát se ale ošíval mnohem víc. Džíny ho…

Ordinace: Rovnováha ​Dva týdny. Čtrnáct dní v ocelové klícce. Pro Viktora to byla věčnost. Kovová trubička, ve které byl uvězněn jeho penis, se stala součástí jeho těla. Nemohl se dotknout sám sebe, nemohl dosáhnout erekce, nemohl si ulevit. Jediná cesta k potěšení – a k bolesti – vedla zozadu. A klíč visel na krku doktorky Valerové. ​Když dnes vstoupil do čekárny, už si nesedl. Klícka ho tlačila…

Noc na lůžkovém oddělení – Petřina směna ​Ticho na dospávacím pokoji nebylo prázdné. Bylo to ticho plné elektrického bzučení monitorů, šumění klimatizace a Viktorova vlastního, mělkého dechu. Místnost neměla okna. Byla to sterilní kostka obložená bílými dlaždicemi, osvětlená tlumeným modrým světlem, které dodávalo všemu přízračný nádech. Viktor ležel na úzkém nemocničním lůžku s kovovými…

O šest měsíců později – Zrození Viktorie ​Podzimní slunce se opíralo do oken luxusní čekárny soukromé kliniky MUDr. Valerové. Prostor se nezměnil – stále ta vůně sava a drahého parfému – ale osoba sedící na koženém křesle byla k nepoznání. ​Viktorie seděla s nohama způsobně u sebe, kotníky překřížené. Měla na sobě přiléhavé pouzdrové šaty krémové barvy, které končily těsně nad koleny. Na nohou…