Před nedávnem jsem si založila profil zde, na místě tolik opojném. Sedla jsem si k počítači a začala poctivě vyplňovat svůj profil s cílem, jak ho asi bude vnímat protějšek, kterého ním chci oslovit. Myslím, že se mi to docela povedlo a na základě textu, fotky a infa v něm, si nějaký ten dojem/představu o mně uděláte. Natěšeně jsem vše uložila a čekala, co se stane v tomto již opojném prostředí.…

V tom jí Richard chytí kolem pasu a silněji přitáhne k sobě, dá jí pusu na krk “krásně voníš”, řekne jí, zmáčkne zadeček a šepne jí do ucha “dneska ochutnáš, co je to nadvláda”. To Karolína už tuší, protože při přimáčknutí na něho, narazila na dosti tvrdý rozkrok v jeho nových kalhotách. Richard si sundá sako, položí ho opatrně na zem a říká “tohle je jediná věc, kterou dnes pokládám opatrně”.…

Richard je ředitel v korporátu, který je přesně ten klasický příklad arogantního člověka, který vidí pracovní svět jen přes reporting a Excel, a povýšeneckým pohledem z nejvyššího patra své kanceláře, s výhledem na centrum města. Jenže možná i proto se mu daří být ve svých 44 letech na této pozici již 10tým rokem. Jo, asi si řeknete, že to bude stresem ošlehaný sociopat, jenže ono ne. Moc dobře…

Karolína, transka, která si s ním píše, je dokonalý příklad toho, že svět má různé chutě a podoby, a některé kombinace jsou sakra sexy zvrhlé. Richard na pozvání nereaguje, ale něco v něm mu zase dává pocit nového dopaminu, který mu doteď připadal tak nějak konstantní. Cestou domů z práce na to pořád myslí, znovu má v sobě pocit, jako když rodiče odešli na ples a on zůstal doma sám s kazetou…

Po pár měsících, kdy jsem si tady založila profil, se zamýšlím znovu nad tím, kdo jsou ve skutečnosti lidé, kteří mi psali/píšou. (návaznost na moji první povídku “Zkušenost a zamyšlení s Amatéři.cz” (viz můj profil, sekce Povídky). Myslím si, že jsem dosti komunikativní a fér člověk, co má snahu, aby projev měl hlavu a patu a zároveň, aby byl pokec prima, a ne zdejší klasické “jj, oki, ukaž…

Richard si pořád říká v hlavě: “Sakra, to neee, to nedám”. Jenže v něm vře nepovedený včerejší večer a hlavně mu neskutečně hučí v péru. Snaží se přimáčknout Karolínu ke zdi a svlíkat jí, jenže dostane facku a bičíkemem po rukou. Karolína se vůbec nesměje, ba naopak, je rázná a on má pocit, že tohle bude asi zase nemravný vrchol tohoto roku. “Tak fajn kočičko, chceš si se mnou hrát, ok, jsem…

…blížil se víkend a Richard bude mít během něho 46té narozeniny. Hlavou mu ale neběží to, že bude o rok starší, ale to, co si pro něj Karolína připravila za nemravný dárek, který mu avizovala ve zprávách. Začínal být nervózní, protože před rokem s ní zažil vrchol svého blaha a dopaminový restart, který ještě nezažil. “Panečku, to byl dáreček tenkrát”, pousmál se. Je už pátek večer a on to v…