Tlumené světlo hotelové lampy vytvářelo na stěnách jemné stíny, zatímco atmosféra v pokoji byla napjatá, avšak fascinující. Stál jsem u okna, díval se na noční město a v odrazu skleněné tabule jsem viděl jejich pohledy. Ona byla půvabná, s neuvěřitelným charismatem, které přitahovalo oči jako magnet. On měl klidný, avšak očekávající výraz, jako by čekal na znamení. „Takže… jsi připraven?“ zeptal…