RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 1 mese fa 21 4029 19

Jsme spolu s Honzou už šestnáct let. Mně je osmadvacet, jemu o pár let víc. Máme desetiletou dceru, psa a bydlíme v starém rodinném domě společně s Honzovou tetou Martou. Teta bydlí nahoře v podkroví, my v přízemí. Před pár týdny si teta přivedla nového přítele – Marka. Je mu dvaapadesát, vysoký, s tmavými vlasy prošedivělými na spáncích. Bydlí teď s ní nahoře. Marek je stydlivý a trochu nervózní…

RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 2 mese fa 4 2345 34

Byl teplý letní večer, slunce už zapadalo za obzorem a v malém bytě na předměstí zůstala jen ona – Markéta, 35letá žena, která po dvou porodech nesla své tělo s tou zvláštní, zralou sebejistotou. Její boky byly širší, měkké a plné, břicho lehce zaoblené s jemnými strie, které už dávno přestala schovávat. Prsa, plnější než před dětmi, těžce se pohupovala při každém pohybu, bradavky tmavší a…

RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 25 giorno fa 3 2307 33

Jmenuju se Pavel, je mi 52 let a bydlím v řadovém domku na okraji města. Už skoro tři roky vedle mě bydlí mladý manželský pár. On je pořád v práci a na služebních cestách, ona – Lucka – je doma častěji. Je jí 27 let. Krásná, štíhlá, s pevnou kulatou prdelí, menšíma pevnýma prsama a dlouhýma nohama. Když se v létě opalovala na zahradě v malých bikinách, bylo těžké se na ni nedívat. Věkový rozdíl…

RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 1 mese fa 6 1638 25

Příští den jsem do kanceláře přišla s pocitem, že mám na sobě ceduli „vím, co chceš“. Sukni jsem si vybrala o něco kratší, než obvykle. Roman seděl u svého stolu a když jsem procházela kolem, jeho pohled mi sjel po nohách tak pomalu, až jsem cítila, jak se mi zrychluje dech. Celé dopoledne se choval normálně. Jen občas mi poslal krátkou zprávu: „Nohy máš dneska krásně sevřené. Roztáhni je…

RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 1 mese fa 6 1632 24

Byl to její první den v nové firmě. Měla teprve šestadvacet let, čerstvě po škole, a ještě pořád cítila tu zvláštní směs nadšení a trémě. Kostým, který si koupila minulý týden, jí seděl jako ulitý – tmavě modrá sukně těsně nad kolena, bílá košile a lodičky, ve kterých se cítila dospěleji. Šéf ji přivítal v kanceláři s velkým oknem do parku. Byl to muž kolem pětapadesáti, vysoký, s šedivějícími…

RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 1 mese fa 4 1300 20

Celou noc jsem se nemohla usnout. Ležela jsem vedle přítele, který spokojeně chrápal, a pořád jsem cítila Romanovo sperma, jak mi zasychá na kůži. Ráno jsem se postavila před zrcadlo a prohlížela si sebe – tmavě rudé vlasy jako Scarlett Johansson, plné rty, zelené oči a tělo, které se mu zjevně líbilo. Dotkla jsem se prsou, přejela si rukou po břiše až k rozkroku. Byla jsem zase mokrá. Do…

RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 25 giorno fa 0 1079 20

Jmenuju se Pavel. Je mi dvaapadesát a ten večer jsem jel z Brna do Prahy sám. Auto bylo tiché, jen rádio občas zašumělo. Venku už byla tma, silnice mokrá po dešti. Světla kamionů mě občas oslnila. Uviděl jsem ji až na poslední chvíli. Stála na kraji u cedule, malý batoh u nohou, ruka nahoru. Krátká džínová sukně, tenké bílé tričko, vlasy stažené do copu. Zastavil jsem. „Kam?“ zeptal jsem se,…

RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 1 mese fa 0 1930 20

--- Seděl jsem večer v obýváku, když se ozval zvonek. Otevřel jsem a ve dveřích stála ona – nejlepší kamarádka mé přítelkyně. Měla na sobě volnou černou mikinu a krátkou džínovou sukni, vlasy rozpuštěné. „Ahoj… můžu dovnitř? Je mi strašně nuda,“ řekla s tím svým zvláštním úsměvem. Pustil jsem ji dovnitř. Posadila se na gauč, nohy lehce roztažené, a podívala se na mě. „Dáš mi něco k pití?“ …

RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 1 mese fa 0 1530 17

Když jsem nastoupil do nové práce, byl jsem ještě hodně nesmělý. Malá firma – kancelář, šéf, dva starší kolegové a dvě kolegyně v provozu. V kanceláři seděla jen jedna kolegyně, spíš uzavřená, pořád u počítače. Šéf mluvil málo. Dva starší chlapi v provozu spolu žertovali a sem tam mi ukázali, jak se co dělá „po jejich“. A pak byly ony dvě v provozu. Jedna byla Lenka. Hned od začátku na mě…

RomanZtraceny
Autore: RomanZtraceny 2 mese fa 0 1331 17

Eva stála za pultem svého malého květinářství a upravovala kytici růží. Čtyřicet jí bylo, ale vypadala pořád skvěle – dlouhé černé vlasy měla volně rozpuštěné přes ramena, tenké letní šaty se jí lepily na tělo v tom vedru. Telefon zavibroval. **Zbyněk:** Ahoj květinářko. Jsem dneska na stavbě přes silnici od tebe. Mám chuť na něco sladkýho. A na tebe. **Eva:** Ty ses zbláznil. Manžel by tě…