KRÁSKA A ZVÍŘE I. (Cesta domů) Za oknem prší a mě napadá, že bych mohl vyzvednout Alenku z práce, aby nemusela za tmy busem. Neptám se, prostě jedu. Vím, nemá ráda takové překvapení. V nejhorším mi vynadá. Nebylo by to poprvé. Třeba se zadaří a bude i něco víc. Cestou ji pošlu zprávu. “Jak Ti utíká práce?” “Už mám téměř hotovo. Tak asi půl hodinky.” “Chtěla bys taxíka domů?” …