Slunce pálilo do asfaltu kousek za Pískem a mně se v hlavě ozývalo tlumené bušení, které mi neustále připomínalo ten dnešní zpackaný den. Ještě před pár hodinami jsem seděl za volantem, pak byl jen záblesk, skřípění plechů a tma. Probuzení v písecké nemocnici bylo rychlé – po ošetření tržných ran na hlavě a zašité paži mě kvůli přísným covidovým opatřením téměř vyprovodili ze dveří. Bez telefonu,…