A máme tu další zážitek, který jsem vyhrabala z paměti... a věřte mi, na tohle se nedá zapomenout. :) Byla to jedna z těch klasických puberťáckých chlastaček u táboráku. S kamarádem to mezi námi jiskřilo už při příchodu ... proběhly nějaké ty postrkovačky, letmé doteky, prostě klasické napětí. U táboráku už jsem mu seděla na klíně a bylo mi jasné, že dneska si spolu užijeme. Dohodli jsme se, že…
Storie (7)
Nedávno jsem potkala Honzíka a tak jsem si vzpomněla na jeden zážitek s ním. Byl to bratr mojí kolegyně, ještě takové nepolíbené mládě, čerstvý řidičák... zkrátka tichý a slušný kluk, co chodil pomáhat jako brigádník. Ráda zkoumám hranice. Baví mě analyzovat lidi, kam až mě nechají zajít a co už je pro ně tabu. Ten večer se v práci pilo, slavily se narozeniny a já věděla, že řídit nebudu.…
Léto, grilovačka, vychlazený drinky a lidi, co se znají až moc dobře na to, aby před sebou něco hráli. Večer začal nevinně, ale jakmile padla druhá flaška rumu, vytáhli jsme „Vadí-nevadí“ ve verzi pro dospělé. Atmosféra zhoustla. Museli jsme na sebe praskat věci, co si člověk normálně nechává pro zpovědnici nebo pro anonymní profily. Když se zbytek party začal vytrácet, Ondra s klidem profíka…
Oslava narozenin byla v plném proudu. Venku na terase dál běžela ta nekonečná nuda. Ondra tam stál, rozhazoval rukama nad nějakým motorem a vypadal jako ten nejvíc v pohodě kluk na světě. Ale když se naše oči střetly, viděla jsem ten známý záblesk. Věděl, že když se takhle podívám a kývnu k domu, končí slušná konverzace a začíná naše hra. S Ondrou to tak bylo vždycky. I když navenek působil…
První máj. Lásky čas. Vždycky mi tyhle řeči přišly trochu k smíchu… ty davy lidí, co se povinně líbají pod každým kouskem rozkvetlého stromu, aby „neuschli“. Ale ten rok to bylo jiné. Měla jsem vztah, měla jsem jeho a měla jsem plán. Říkala jsem si: „Líbat se? To je pro děti. Já chci pod tou třešní pořádně zamrdat.“ Chtěli jsme soukromí, ne divadlo pro turisty. Sbalili jsme batohy, deku a…
Slunce pálilo do zad ale ta příroda za to stála, když jsme s Kamilem konečně dorazili k zatopenému lomu. To ticho tam bylo skoro hmatatelné. Projížděli jsme kolem pláží, ale já hledala něco víc... něco skrytého. Našli jsme to místo … za hustými keři, přímo u vody, kde se hladina leskla jako zrcadlo. Nervózně a s pocitem naprosté svobody jsem ze sebe shodila věci a zůstala jen v krajkovém prádle.…
Koukám, že mě v té anketě chcete všichni vidět hlavně v harnessu... Škoda, šaty mohly být zajímavé. ;) Tak vám k tomu rovnou povím jednu vzpomínku na ples... Plesy jsem vždycky nesnášela. Ten nucený úsměv a nekonečné konverzace o ničem. Ale jako společenský tvor jsem tam občas musela vyrazit. Stála jsem u baru v dlouhých, upnutých modrých šatech, které obepínaly mé tělo a snažila se nenápadně…