Noc nad lesním rybníkem byla tichá, ale vzduch byl nabitý nebezpečím. Utíkala jsem kluzkou stezkou mezi prastarými pískovcovými skalami, které se tyčily nad temnou vodní hladinou. Někdo mě pronásledoval – slyšela jsem, jak za mnou těžké kroky drtí suché větve. Srdce mi bušilo až v krku a moje plné tělo baculky se napětím chvělo. Ze zoufalství jsem vklouzla do úzké skalní průhly přímo nad břehem…

Horké letní odpoledne se líně vleklo a vzduch nad řekou se tetelil žárem. Vstoupila jsem do chladivé vody, abych smyla únavu dne. Jsem žena plnoštíhlých tvarů, s boky a poprsím, které v odlescích hladiny lákaly k pohledu. I když jsem občas o svých křivkách pochybovala a chtěla s nimi trochu pohnout a shodit nějaké to kilo, v téhle vodě, pod horkými paprsky slunce, šly všechny komplexy stranou.…

Příběh je na začátku skutečný, pak uz jen fantazie.... Měsíce jsem žila v naprostém vzduchoprázdnu. Když před dvěmi lety zemřel můj dominantní pan, neodešel jen člověk – zhroutil se celý můj svět, můj řád a moje identita submisivní ženy. Zůstala jsem opuštěná, bez vedení, paralyzovaná tíhou svobody, o kterou jsem nestála. Moje tělo, zvyklé na pevnou ruku a absolutní odevzdání, bez jeho příkazů…

Slunce pálilo na lesní stezku v údolí a moje plnoštíhlé tělo bylo po rychlém běhu úplně rozžhavené. Sportovní top mi těsně svíral těžká, plná prsa, která se divoce zvedala, a mezi stehny mi prosvítalo horké vlhko. Když jsem doběhla ke skalnímu převisu, stál tam on ve sportovním oblečení. Sledoval mě s dravým úsměvem – nečekal náhodou, věděl, že tudy poběžím. Bez jediného slova mě popadl za pas,…

Vzduch venku byl mrazivý, čistý a ostrý. Byl to ten druh ranního chladu, který štípe do tváří a bez ptaní zalézá hluboko pod kůži, i když se člověk zabalí do toho nejteplejšího kabátu. Slunce teprve líně vystupovalo nad horizont, jeho první zlatavě-oranžové paprsky prořezávaly ranní mlhu a vrhaly dlouhé, elegantní stíny na prázdný, ještě rosený chodník. Město se pomalu probouzelo, ale pro ni…

Ráno po naší první, neuvěřitelně vášnivé noci mě probudilo stejné spalující letní horko. Potichu jsem vyklouzla z tvé postele a nahá přešla do tvé kuchyně. Pečení je moje obrovská vášeň, úplně ho miluju – uklidňuje mě a dělám ho s láskou. Našla jsem u tebe mísu čerstvých jahod a hned jsem věděla, že ti za tu noc plnou rozkoše upeču ten nejlepší koláč. Přehodila jsem přes sebe jen tvou starou…

Měla jsem všeho dost. Toho věčného spěchu, stresu z práce a hluku města, který mi tloukl v hlavě. Nemám auto, abych jen tak sedla za volant a ujela stovky kilometrů, a tak jsem prostě sedla na nejbližší vlak, vystoupila jsem na zastávce, kam jezdim, když chci od všeho utéct. Šla jsem polní cestou, dokud se přede mnou opět neobjevila ta obrovská, liduprázdná louka. Tráva tu sahala skoro po pás a…

Venku panovalo tak úmorné, spalující horko, že se vzduch nad silnicí tetelil a ve městě se nedalo dýchat. Moje pokožka byla rozpálená od slunečních paprsků a já toužila po jediném – po chladivé náruči vody. Když mi on napsal, jestli nechci utéct před tímhle peklem k zapadlému lesnímu lomu kousek za městem, srdce se mi divoce rozbušilo. Znali jsme se teprve chvíli z internetu, pár dní plných…

Úvodem bych chtěla říct, že tento příběh píšu i proto, abyste viděli, že nejsem jen malý, neposedný ďáblík, ale že dokážu milovat i naprosto něžně a celou svou duší. Jsem ta, co má v očích jiskry raráška a nenechá si nic líbit. Jenže pak jsou noci, jako byla tahle, kdy tohle všechno odhodím a chci jen cítit někoho, kdo mě dokáže přečíst bez jediného slova. Šla jsem lesem. Temnota mě nelekala,…