Hlavní ložnice v jejich pražském bytě byla tichá, až na rytmické, těžké rány dopadající z postele – tektonický, primární zvuk, který signalizoval vše, čím Marek nebyl, a přesto vším, po čem Ilona začala tak zoufale toužit. Dříve toho večera seděla Ilona na sametové pohovce jako královna, její silueta byla ostrá proti světlům velkoměsta. Ona byla tou, kdo držel klíče, a Marek byl tím, kdo platil…