Kapitola VII: V doupěti mistra ​Nenechávám ho vydechnout. Po chvíli jdu přímo za ním. Otevírám dveře kanceláře, zamykám na klíč a vidím ho tam – sedí na židli, zbavený vší své obvyklé mistrovské jistoty. Můj soustavný tlak ho rozebral víc než jakákoliv porucha na lince. Stojím v tichu té místnosti, opřu se o zamčené dveře a očima ho pomalu svlékám. Teď už nemá kam utéct. Já, seřizovač, co ví…

Kapitola I: Kostky jsou vrženy ​Sedím doma u počítače. Je mi dvaatřicet a vím přesně, co chci. Přitahují mě muži a David, zkušený mistr z jedné větší firmy za městem, se stal mým cílem. Posílám mu žádost o přátelství na Facebooku. Tři týdny vládne ticho. Píšu mu první zprávu – o tom, že je mi sympatický a rád bych ho poznal. Zase nic. Žádná reakce. V hlavě se mi rodí plán. Už nebudu ten, kdo…

Kapitola IX: Rozsudek ​Stojím nad ním s rukou na jeho chvějícím se rameni a druhou mu pomalu posouvám pod košili přímo na holou, roztřesenou kůži. Nechávám ticho a dotek pracovat. Pak se k němu skloním, přitisknu rty těsně k jeho uchu a klidným, dravým hlasem pronesu: „Budeš můj, Davide.“ ​Davidem projede silné škubnutí a z hrudníku mu vyrazí potlačený stón. Ta slova v kombinaci s mým dotekem…

Kapitola XVI: Absolutní odevzdání Další týden, další zpráva: „Věřím ti.“ K tomu přikládá fotku – David úplně nahý, stojí zády k zrcadlu, s pevným zadkem a mokrými vlasy. Ta odevzdanost a touha je cítit i přes chladný displej. Netuší, že každý pixel té fotky jen potvrzuje mou absolutní nadvládu. Ale mně to nestačí, chci víc. Napíšu mu narovinu: „Chceš mou pomoc a moji blízkost? Tak to nebude jen…

Kapitola III: Strategie ticha ​David ignoruje i pozvánku na kafe. Něco se ve mně láme. Už nebudu ten, kdo se doprošuje. Začínám jeho pomalou, nenápadnou likvidaci jeho odtažitosti. V práci se k němu chovám jako k cizinci. Jsem perfektní stroj, odvádím práci s chirurgickou přesností, ale pro něj jsem jen ledová stěna. Sleduju, jak zneklidní. Vidím, jak se mu potí ruce, když mi podává výkresy, a…

Kapitola XXXI: Výslech u mašiny ​Došel jsem k mašině, nahodil systém a soustředil se na práci. Netrvalo dlouho a objevil se u mě jeden z těch zvědavců ze šatny. Začal kroužit kolem, nejdřív nezávazně mluvil o počasí, ale pak se rychle pokusil stočit řeč k mému soukromí. Chtěl vědět, odkud jsem a co dělám po šichtě. ​Podíval jsem se na něj tím svým pohledem, který spolehlivě mrazí. ​„Nezlob se,…

Kapitola XIX: Mistr v pasti ​„Vzadu v hale... u starého skladu... tam teď nikdo není,“ odpoví se zřejmou odevzdaností a těžkým dechem. ​Nechávám ho jít napřed. David odchází úplně dobrovolně a jen čeká, co se bude dít. Je fascinující sledovat, jak odkládá svoje mistrovské oblečení a převléká se do montérkové kombinézy. Už při svlékání je vidět, jak má na boxerkách malý vlhký flek od vlastní touhy…

Kapitola XI: Dominance v jídelně ​V jídelně je plno, hluk příborů se odráží od stěn a vzduch voní jídlem. Vidím Davida, jak sedí sám u stolu se sklopenou hlavou, rozepnutým límcem a roztěkaným pohledem. Zamířím přímo k němu. Cítím pohledy kolegů z dílny, ale je mi to jedno – to napětí mě jen víc rozpaluje. ​„Můžu si přisednout, Davide?“ zeptám se s naprostým klidem a dřív, než odpoví, si sednu…

Kapitola XXV: Společné ráno ​Zůstal jsem u něj celou noc. Když se ráno probudil, v jeho očích už nebyl strach ani nejistota, ale zvláštní, hluboký klid. Pochopil, že i když jsem si ho získal tvrdě a nekompromisně, teď jsem tu byl pro něj a měl jsem v úmyslu ho chránit. Od té noci už jsem pro něj nebyl jen obyčejný seřizovač. Stali se z nás partneři. ​V práci jsme sice dál hráli dokonale…