Pejskaři. Pro někoho zvláštní lidé a pro někoho zase ne. Ne nadarmo se asi říká, že když člověk nemá rád psy, tak nemá rád ani lidi. Přijde mi, že v některých případech je to i pravda. My už máme doma druhého psa, takže já patřím k těm druhým. Jelikož jsme v bytě, tak malého, protože mi přijde, že velký pes v bytě se nemůže cítit dobře. Nikdy jsem nebyl proti mít psa, ale je pravdou, že venčení…
Storie (10)
Sousedova dcera "Ach, jo!" vůbec se mi do toho nechtělo. Věděl jsem, že ve sklepě je potřeba udělat trochu pořádek, protože těch věcí, co se tam stále odkládalo s tím, že se budou ještě někdy k něčemu hodit, už bylo opravdu hodně. Vždy si to říkám, že ty věci tam dávat nebudeme, protože se k nim už nikdy nikdo nevrátí a budou se tam jen hromadit, ale i tak se to děje stále dokola. A tak mi bylo…
Roman už měl těch lyžařských kurzů až po krk. Sice mu v podstatě vždy zaplnili chatu na celou zimní sezónu, ale po každém z nich musel na chatě spousty věcí opravovat a vyměňovat. Ať dělal, co dělal, tak mu přišlo, že jsou všichni, čím dál tím méně spokojení. Neustálé požadavky na stravu. Ten nemůže tohle, ta zase tohle, ten tamto. Všichni si myslí, že jsou v několika hvězdičkovém hotelu, ale…
Když jsem ten den přišel do lékárny, myslel jsem jen na práci. Těžký kufřík s kalibračními závažími jsem držel v ruce a v hlavě měl seznam přístrojů, které musím zkontrolovat. Podobných kontrol dělám několik týdně a tak je to už většinou rutina. Pár čísel, podpis do protokolu a zase dál. Zaklepal jsem na dveře malé laboratorní místnosti za výdejem a počkal až se otevřou dveře. Ve dveřích stála…
Fyzioterapeutka Konečně jsem se dočkal. Záda mě pobolívala a celkově, jsem prostě potřeboval opět rozhýbat. Ke své fyzioterapeutce jsem vstupoval s pocitem obyčejného setkání. Masérské lehátko, příjemné teplo, klidné osvětlení a tichá hudba, mě přivítali, když jsem vešel dovnitř. Sama fyzioterapeutka mě přivítala s profesionálním úsměvem a krátkým dotazem, jak se cítím. Potom mě seznámila s tím,…
Sousedova dcera II. „Tak nám to posledně nevyšlo viď?“ Říká mi Hanka, když jsem ji další den potkal na schodech našeho domu. Na sobě měla tričko bez podprsenky, přes které ji bylo vidět, stojící bradavky, což samozřejmě hned upoutalo moji pozornost a měl jsem hroznou chuť ty její malá prsa přes tričko chytit a zmáčknout. Navíc ten pevný mladý zadeček v těch těsných legínách! Ten přímo vyzýval k…
Zběsilý tlukot srdce se mi postupně uklidňoval a nemohl jsem z Evy spustit oči. Koukal jsem se jí na prsa i bříško na kterém usychalo rozetřené semeno. Jemně ji hladil po bříšku dlaní a sem tam přejel po stehně. „Ještě nemusím domů,“ řekla s úsměvem a pohladila mě po stehně. „Můžeme se dál poznávat.“ Odpověděl, jsem jí, že i já mám ještě čas, a tak nemusíme pospíchat, když už jsme se oba…
Jak už to tak bývá, tak hned po Vánocích nastupují slevy v obchodech. Vyprodává se vánoční zboží, k tomu už i zimní věci. Doma spousta dárkových kupónů, které byly pod stromečkem a tak je potřeba je utratit. Tomu odpovídá i počet lidí v obchodech. Prakticky v každém obchodě jich jsou spousty a není možné si vybrat čas, kdy je někde volněji. Pepa kdyby nemusel, tak do žádného obchodu nejde, ale…
Vůbec se mi na ten zápas nechtělo. Série proher mě přiměla přemýšlet nad tím, že bych tento výjezd vynechal, nakonec jsem si ale říkal, že stejně nemám co dělat. Tak co bych celou neděli dělal? Oblékl jsem si na sebe svůj dres Komety a vyrazil na autobus, který nás vezl do Pardubic. Už při výstupu z autobusu jsem si jí všimnul a zachytil její pohled. Trochu mi poskočilo srdce, usmáli jsme se na…
Les byl po ranním dešti ještě vlhký a ve vzduchu visela vůně jehličí a mokré hlíny. Vzduch, který krásně ulevil dýchání. Šel jsem po úzké stezce mezi smrky, když jsem ji poprvé zahlédl. Stála u rozcestníku s telefonem v ruce a lehce si odhrnovala pramen tmavých vlasů, které se na světle leskly jemným červeným odstínem. Evidentně se snažila zachytit nějaký signál GPS, aby se lépe zorientovala v…