Vzhlédnu od pracovního stolu. "Prosím tě, můžeš mi pomoc?" vidím kolegyni, která přede mnou stojí a viditelně se červená. "Jasně, s čím" řeknu skoro automaticky. Má na sobě volné, plátěné kalhoty. Víš, mě se zadrhl zip, je tam kousek látky a nejde otevřít. A já strašně potřebuji. Vysvětluje a klopí oči směrem k zipu kalhot. Usměji se, jasně, ukaž. Chytnu okraj kalhot, druhou rukou zip a zatáhni,…
Pamatuješ, jak jsme se potkali na akci, kde nás přesvědčili, že máme s dětma hrát na schovávanou. Po několika hrách přiběhnu ke skříni. Otevřu ji, ale koukám, že už jsi tam schovaná. Není čas, tak se natlačím k tobě. Moc místa tam není. Stojím za tebou, ale v podstatě se k sobě tiskneme. Potichu vtipkujeme. Cítíš na krku můj dech. Když se přes tebe snažím pootevřít skříň, rukou se otřu o tvé prso…
