Byl to jeden z těch dnů, kdy slunce pálí už od rána a tráva voní letní vlhkostí. Hrál jsem sám. Tak to mám nejraději – žádní spoluhráči, žádné zdržování, jen já, hole a nekonečné greeny. Hřiště na jihu Moravy, kam jsem ten den dorazil, bylo pro mě novinkou. Osamělý areál obklopený vinicemi a lesy působil téměř opuštěně. Po osmi jamkách jsem si uvědomil, že jsem dosud nepotkal jediného hráče. Bylo…

Moje bývalá přítelkyně milovala dvě věci: Ovládat chlapa a natáčet si to. Hráli jsme spolu hry...bydlela v bytě s dalšími dvěma kamarádkami, které však většinou nebyly doma. Ten den jsem měl za úkol přijít přesně v poledne, vstupní dveře budou otevřené, hned v předsíní jsem se měl svléknout do naha a takto vstoupit do jejího pokoje. Když jsem přijížděl, přemýšlel jsem , jestli bude sama doma, co…

Chvílemi pršelo, pak sníh vystřídal déšť a pak znovu a zpět. Počasí pod psa, tak akorát zalézt do postele, ale dnes jsem slíbil své paní večeři v pěkné restauraci. Seděli jsme U Kachniček, lehkou ale vynikající večeři za sebou, příjemná atmosféra, povídání jako vždy kořeněné absolutní upřímností. Co podnikneme po takovém dobrém jídle, usmála se na mě a hned jsem věděl, že to není otázka ale…

Praha byla toho večera tichá a studená – takové to město, které vypadá jako kulisa, když už se z ní vytratí lidé. Hanka šla přede mnou a na chvíli se zastavila na schodech galerie, jako by si chtěla nechat ten okamžik vtisknout do paměti: šustění látky, světlo lamp, její úsměv, který prozrazoval, že dnes nebude jen „slušná návštěva výstavy“. „Tono Stano,“ řekla polohlasem. „Tady je vzduch vždycky…

Věděl, že má všechno a věděl, že to není dost. V okamžicích samoty se ho zmocňovaly vnitřní běsy, které zatemňovaly jeho úsudek, jinak vždy navýsost praktický a rozumný a seriózní. Nikoho z okolí by nenapadlo, co se v těchto okamžicích odehrává v jeho hlavě, jak ztrácí kontrolu. Byly to chvíle, kdy se chtěl pohybovat na hraně, ale spíše se ve své mysli dostával až daleko za ní. Nenaplněná…