Mám zpoždění, klasika. Jako kdybych já mohla někdy něco stíhat. Letím nástupištěm číslo 2 jak zběsilá, vlasy mi vlajou kdesi vzadu, asi ještě na nástupišti číslo 1, kozy se rozběhly a nejdou zastavit, ani když už jsem našla svůj vagón a stehna mám rozpálený až jsem z toho docela nadržená. Hledám to správný kupéčko a u něj stojí týpek, co mě docela dostal do kolen. Si říkám, jestli borec sedí se…