Posty

ChvilePredDechem
10 miesięcy temu

Nejsem hlas, který tě volá.
Jsem ruka, co ti sjede po kůži dřív, než ji vůbec uvidíš.

Jsem pohled, který neuhýbá,
prsty, které se nezastaví u pasu,
a slova, která tě donutí se zaklonit.

Když mi odpovíš, vím, že to není z nudy.
Je to proto, že cítíš, že něco přichází.

Některá slova pálí víc než dotek. Psaní může být pomalé svlékání – vrstev, zábran, i myšlenek. Nepotřebuju tě vidět, stačí mi vědět, co bys mi šeptala... kdybych ti psal přesně to, co ti rozbuší dech. Začneme?

Jsem přesvědčený, že opravdová chemie nevzniká jen dotekem, ale tím napětím těsně před ním… Umíš si představit, co by se stalo, kdybychom to napětí nechali růst?“ ✨