Led, oheň a zase jenom Led
Dým stoupá k noční obloze, na balkoně o slušné rozloze, cigaretu v puse má, ve své typické poloze. Noc kdy naše srdce zasáhla exploze. Očka jako moře a zároveň led, rty sytě červené, chutnají jako med. Vlásky hebké, hnědé, chybí v nich jen květ. výhled na noční Prahu, patří nám celý svět. Osud nás sem svedl, levá ruka svírá hrdlo, koušu ji do krku, až jí je z toho mdlo. Tělo přes zábradlí se…