„Zastavil.“

Silnice byla prázdná. Tma kolem auta pohlcovala všechno kromě dvou tenkých kuželů světel, které se zarývaly do dálky. Rádio hrálo potichu, ale on ho najednou vypnul. Mlčky.
Z její strany nepřišla otázka. Z jeho pohledu jen krátký, neústupný pohled. Vystoupil a obešel auto, otevřel dveře a za ruku ji pomohl ven.
Asfalt pod nohama byl teplý a suchý. Vůně večera – směs pryskyřice, prachu a něčeho, co nedokázala pojmenovat, ale co jí okamžitě svíralo žaludek vzrušením. Postavila se před auto, do záře světel. Ticho.
On k ní došel pomalu. Nic neříkal. Jen si ji chvíli prohlížel zezadu – tělo osvícené žlutým světlem, stíny, které kreslily její siluetu. Pak ji chytil za boky a otočil čelem k sobě. Přitáhl si ji blízko.
Položil jí ruku na krk. Jemně. Ale cítila sílu. „Teď jsi moje,“ zašeptal konečně, blízko jejího ucha. A ona se zachvěla.
Jeho rty našly její – hladově, vášnivě. Polibek, který přecházel z něhy do žáru, jazyk, který si bral prostor, který si ji podroboval. Rukama ji svlékl rychle – přitom ne hrubě, ale s takovou jistotou, že se jí podlomila kolena. Podprsenka padla k zemi. Kalhotky následovaly. Cítila se odhalená, ale ne zranitelná. Spíš… otevřená.
Klekl si. Přitiskl ji zády k autu. Roztáhl jí stehna a pohled do jejích očí mu stačil jako svolení. Jeho jazyk se dotkl jejího klitorisu nejprve něžně. Ale jen na vteřinu. Pak už neznal slitování. Lízal ji silně, rytmicky, s přerušovanými tahy, které ji přiváděly k šílenství. Prsty jí pevně držel stehna, nenechal ji uhnout. Zatínala prsty do kapoty auta, dech jí přeskakoval.
Když do ní zajel dvěma prsty, vykřikla. Mokrá byla dávno, ale tohle… to bylo víc. Prudké stahy, vlna, a pak – explodovala. Squirt, náhlý, silný, rozlitý po jeho ruce, po jejích stehnech, na asfalt. Držela se, ale on ji dál lízal, dokud se znovu netřásla a neprosila ho očima, aby přestal.
Zvedl se.
Vzala ho do úst bez váhání. Rukama ho sevřela u boků, jazykem pomalu objížděla žalud, pak ho vsála hlouběji. Podívala se nahoru. Jeho oči byly černé touhou. Držel ji za vlasy, sám se začal hýbat – jemně, ale důrazně. Přirážel do jejích úst, její sliny mu stékaly po délce. Miloval ten pohled – jak se pro něj dusí, ale nevzdává to.
Pak ji vytáhl.
Otočil ji. Nahou ji opřel o kapotu, tvář na horkém laku, zadeček vystrčený. Rukou ji plácnul. Jen jednou – ale stačilo to. Zasténala. Zatnul prsty do jejích boků a vnikl do ní tvrdě.
Nebylo to pomalé. Od první chvíle přirážel s vášní, která pálila. Rukou ji držel pod krkem, druhou si ji přitahoval víc k sobě. Klouzala po něm, hlasitě, mokře. Narážel do ní hluboko, každý pohyb rezonoval až v jejím podbřišku.
Znovu to přišlo. Třásla se. Křičela. A znovu se spustila vlna – její šťávy cákaly po kapotě, po jeho stehnech, tekly jí po nohách. A on? Jen zrychlil. Ještě pár přírazů, silnějších, syrovějších. A pak se udělal. Hluboko v ní, s tlumeným zavrčením, tělo napjaté v okamžiku slasti.
Ještě chvíli ji držel. Pak se sklonil, políbil ji do vlasů.
„Ty si to tady trochu pokropila,“ zamrmlal s úsměvem. Podal jí balíček kapesníků z auta.
Usmála se. Otočila se k němu, bosá, nahá, rozechvělá, a začala utírat stopy toho, co se právě stalo. A jemu připadala nádherná.