vitex

Věřím že smyslem života na tomhle světě je, milovat a vzdělávat se. Když se to dělá pořádně, tak se do toho vejde všechno ostatní :) Tak se snažím mít rád lidi a hltat veškeré vědění co mi jen projde pazourama. Těžko soudit nakolik se mi to daří, ale snažím se... A až jednou budu stát před vrchním frajerem, nebudu si toho muset vyžrat tolik jako ostatní co na to celej život házeli bobek :)

A také stále naivně věřím, že lidi se můžou mít všichni rádi/y dohromady, i když jsou u toho třeba zrovna nazí/hé ;)
Bejvávaly časy kdy to tak bylo normální a je otázkou a předmětem urputných debat, proč tomu tak již není. Někdo z toho viní katolickou církev a papežské výnosy. Ale to byl pouze projev původního kořenu zla. Boj proti "sodomii" a představte si pod tím co je libo, šel ruku v ruce se snahou o omezení svobody druhých. Právě snaha o naprosté ovládnutí všech aspektů života poddaných vyústila v odmítání všeho, co překračovalo nezbytně nutné minimum k rozmnožování. S tím, že tyto pravidla mohli vyvolení porušovat, bylo dosaženo toho že se zpovídali i ti, kteří ve svém srdci nezhřešili. (to je jako když se kolem chodníků nakreslí modrý čáry, aby byl důvod mít městskou policii) Po několika stoletích pečlivé aplikace zde máme výsledky v podobě dnešní společnosti. Moderní člověk má sice teoretickou svobodu žít si své soukromí dle svých představ, ale je otázka nakolik jsou ty představy opravdu jeho. Problém nastane ve chvíli, kdy volání srdce převáží hlasy zvyku a rozumu. Jedinec se nemusí již bát, že skončí na hranici, ale může se dočkat posměchu i perzekuce. Mnozí si to uvědomují a proto se vzdávají zapovězené lásky i všeho krásného a pozitivního co s ní přichází. To dobro a energie jim pak chybí v běžném životě. A lidé bez lásky se dají snadno ovládat ...