Doteky. Trochu něžné, trochu vášnivé. Odvážné a plné strachu zároveň. Odhodlané i protkané obavami z toho, aby byly dost krásné. Žhavé, s kousky ledu. Lechtivé. Dráždivé. Citlivé. Plné očekávání. Doufající. Patřící jen Tobě, v tom jediném, konkrétním okamžiku... Polibky. Všudypřítomné. Všeobjímající. Trochu poslušné a trochu drzé posly mé touhy po poznávání krásy Tvého těla. Zkoumající.…

Je nový rok, a u mě se nic nemění. Stále bych se Tě chtěl dotýkat. Stále bych chtěl s Tebou prožívat ty okamžiky, po kterých, trvají-li dost dlouho a jsou-li dost krásné, pak Tvé tělo vždy zcela pohltí krátké, ale intenzivní pocity absolutního štěstí – štěstí, které se Ti postupně rozlévá tělem, prochází Tvou nádhernou voňavou kůží a do celého světa spolu s Tebou křičí Tvé pocity, Tvé…

Ten pocit, jak mi tiskneš hlavu mezi nohy tam, kde je nejtajnější, nejukrývanější (a rozhodně jedno z nejkrásnějších) místo tvého těla, mi z hlavy nevymizel a pronásledoval mě celou noc. Píšu pronásledoval, ale to samozřejmě není to správné slovo. Pronásledují nás nepříjemné zážitky, nepříjemní lidé, složenky... ale tohle je pravý opak nepříjemného. Naopak, nic krásnějšího asi neznám. Spíše se mi…