V životě jsem nikdy netančil Neumím to a připadám si trapně při každé výzvě Do barů běžně nechodím Tvrdý alkohol takřka nepiji Nonstop bar v zašlé čtvrti Skoro jedna v noci Hlasitě řve jukebox Lidí překvapivě dost Jsem tu na dvě popůlnoční piva S nadějí Že po nich budu snadněji usínat U vedlejšího stolečku Ve společnosti nějakého muže Extrémně prsatá servírka Co v šest předala službu Pije snad…

Když jsi odešla Čí oči přirovnám ke slunci za svítání Ne že bych to někdy dělal Ale teď, když jsi odešla…

Kouzlo noci pomalu se ztrácí Svítá Světlo zase rozdělí Nevyspalé milence Co ti říct v tuto chvíli Kdy tolik chtěl bych zůstat Přesto musím jít Muž byl vždycky válečníkem Vždy musel o něco se prát Když snad chvíli usnul na vavřínech Jist si tím, co dokázal Položil jen základ k tomu Aby příště prohrával Tedy odcházím Šťastný, že jsem s tebou byl Ale kdesi uvnitř ukrývá se bol Že vše co bylo poprvé…

Vždy z topolů když létá Lehké bílé chmýří Nastává čas Kdy má paměť hýří Celou řadou vzpomínek Tak vzpomněl jsem si také Na dávnou kamarádku jednu A hlavně na to Jaký jí v očích zářil plamínek Když pouštěli jsme spolu draky A smáli jsme se jiným Nad rozpaky Že povedla se nám Některá z našich blbinek Já potkal jsem ji včera v metru Sotva Ahoj pověděla Snad starosti nějaké že měla Možná, že už…

Stáli jsme uprostřed největšího nádraží Jaké jsem kdy viděl Davy lidí do nás narážely Stále mezi nás se pletly Ve spěchu aby neujel jim vlak Či jen aby schovaly se pod střechu Když nad tou láskou naší Se samo nebe rozplakalo Já nevnímal davy ani déšť Jen tvé rty Vyzývaly k polibku A já je nikdy nepolíbil…

Když umírají hvězdy Když ztrácejí svůj svit Protože spálily samy sebe Mají jen tři možnosti V co se mohou proměnit Vždy však tmavé zbývá Po nich nebe Z hvězd Které nemají už sílu zářit Které do sebe se hroutí Stávají se bílí trpaslíci Neutronové hvězdy Nebo černé díry Zatímco bílý trpaslík ještě matně svítí A zoufale se rve o své bytí Neutronová hvězda rezignovala Prostě je A z černé díry pro…

Jako bájný Fénix Z popela znovu povstávám Po každém požáru Který ve mně zapálí Žena Kterou poznávám

Je noc a Ty jsi v práci Mezi námi barový je pult Hostů pár Však každou chvíli Ze zadní místnosti Některý z nich se vrací Pong! Sklenice přistály na pultu Ještě dvě piva!, objednává host Ty zvedáš se a jdeš pracovat Nejsem zde poprvé Proč, to dobře víš Nepiji, jen chci s Tebou být Povídáme, žertujeme, smějeme se Tak nádherně Ti oči září Chtěl bych se Tě dotýkat Natáhnu se a pohladím Tě po tváři…

V hospůdce si jeden host po patřičné konzumaci potřebuje odskočit i odkráčí na toaletu... když se posléze vrací, celá hospoda se směje a ukazuje si na něj prstem... připadá si trapně a nechápe a tak se nenápadně zeptá číšníka: "u vás je nějaké divné, že si jeden potřebuje odskočit?" ... číšník mu odpovídá: "ba ne pane... ale viděl jste tam ten velký plakát té krásné nahé ženy s tím fíkovým listem…

Kapky stékají po skle Kreslí své dráhy a vytvářejí krásný ornament Dvě se slévají v jednu A někdy (to když je v cestě nějaké smítko) Se zase jeden proud rozděluje ve dva Stékají, dokud nesplynou ke konci své dráhy A nevsáknou do země Vím, je to podivné a vy mi to snad ani nebudete věřit Všechny své lásky jsem potkal v dešti Ano v dešti, ačkoli často bylo nebe modré Stejně jako déšť smývá prach z…