V naprostém to chvění krátce, někdy dlouze prsty tělo mění. Hladí , naříká, svádí sama sebe. Před hříchem utíká, kamsi , kde není nebe. V loži tělo provoněné, vlhké , měkké ,nahé celé. Čeká V touze v naprostém to chvění krátce ne, spíš dlouze.. až do kuropění.
Chci tě! Kousat a sát .. Jak vlk si s vlkem hrát .. Drápky tělo uhladit přestat přát si .. začít mít ! Do očí se podívat zůstat na věky tak stát .. Touhou slíbat ze tvých rtů Svou krev padlých andělů...
Láska je kurva .. Sestro má ... Točí se v duze jak šílená směje se i když prší nezná NE Má od štěstí rudé uši.. ty pokousané... Láska je kurva Sestro.. .střez se jí... Než ti duši chytne a nevrátí Než pod jabloní ti zavoní pak dupne a nalomí ... Láska je kurva Co jen bere Za srdce básně rozdává ... Když pak sedíš ve tmě sama... Ona mlčí a vyhrává ...
Mám na tě chuť co stále ve mě tluče Z hrdla vyšel zvuk... Vlk začal opět skučet .. Chce kousat tvoje dlaně... A prst do mordy dát ... Tak drze, nespoutaně.. Tvůj úd svou touhou sát.. Chce vidět tvoje oči.. Jak na něho hledí .. S vášní v sobě skrytou.. Jak na čertu sedí ... Chce slyšet z hrdla tvého hlas tak všemocný. Dotýkat se jeho.. Byť ...se to ještě smí..
Mokrá , vlhká víla stojí, její tělo touhou bolí, hladí se s prsty klouže, hladila by tělo muže. Mokrá, vlhká víla stojí, v klínu se jí vášeň dvojí prstama si hroty hladí muže na palouku svádí. Mokrá, vlhká víla leží vedle muže ,který neví , že to není žena živá, ale jenom touha chtivá..
Já prostě nemám ráda Srdíčka .. Šatičky ,jak princezna... Růžové mašličky .. Jak krásná a jak líbezná... Být sladěná.. Tašku ,nehty...sukni... Celá nádherná... "Nechováš se jako děvče" ! Od mala mi říkali... Běháš po lesích, lezeš na skály ... V kapsách , mech a a kamení.. "Holka s tebou je jen trápení" Já prostě nechci šatičky ... Mašličky a tkaničky ... Chci svá být bez…
Ještě tě cítím ve mě znít.. Ještě tě vidím před sebou .. Chutnáš jak kapky teplého deště Co buší ... duší mou .. Ještě tě mám v sobě Ještě tvou chuť držím si... Hluboko na tmavém dně V sobě já tiše přeji si .. Ještě tě mít... ! Několik let... Ještě se hřát o tvé ruce .. Buďme přátelé na tisíc let Co přežijí revoluce.. Ještě tě cítím ve mě znít ... Jsi vítr , co naráží do stěn…
V travách, které jen víly znají mezi kapradí, kde pospávají , v hloubi lesa muže svádí , na palouku laně hladí. V nocích šaty v řece perou , těla hebká sobě mejou, chtíčem a poplašení chvějou se za kuropění. V temných nocí s vlky běží ladná těla , vlasy svěží . V dlaních se jí neubráníš víle z lesů tělo hladíš a chvěješ se v tom obětí ... Každá víla z lesa Paní kouzlo své má hned…
Zas to mlsné oblíznutí .. Které stále něco nutí... Silně zavětřit... Tak se lidské tělo mění.. Chtíčem vnady upředený chce a musí v sobě mít Na tobě se válí to co chytí tě... Kouše chtíč jí pálí... Vytím prosí tě... Tře se o tvé skráně.. Zavírá své oči.. Tam kde drápy byly dlaně prsty končí... Chtěj mě ! Jak já tebe .. S touhou vlčí s těle svém.. Andělům pak spadne nebe.. …
Někdy je mi smutno,po pohlazení...po doteku dlaní touhy... Někdy jsou noci, bez umazlení tak strašně studený a dlouhý.... A můžeš to psát a křičet do světa.. A můžeš u toho i brečet.. Když chybí ti ,co v tvé duši rozkvétá... Nemůžeš výt..jenom skučet.. A tak čekáš,až přijde.. Až o tebe někdo zakopne si.. Hlavu mu položiš do dlaní.. To vílám pak v lesích vlajou vlasy.. A vlky budí svítání...
