Co tu člověk vlastně hledá? Sex. Vzrušení. Chvíli zapomnění. Krátký únik od reality, která svírá a nedá vydechnout. Možná hledá jen potvrzení, že ještě existuje. Že není jen stínem, který projde dnem a večer se rozplyne v prázdnu. Říká se, že tu můžeš najít všechno. Fantazii. Porozumění. Radost. Ale čím déle se dívám, tím víc mám pocit, že tu člověk hlavně ztrácí. Iluzí je tu dost. Skutečnost se…

„Kamarádství s výhodami“ je špatně nazvané. Úplně. Od základu. Už samotný název klame, protože člověka nutí přemýšlet, kde vlastně končí lidskost a začíná dohoda. Co to má znamenat? A co všechno se do toho smí… a nesmí dát? Když do toho vztahu vložíš to, jak se chovám ke svým přátelům, začne se to nebezpečně podobat vztahu. Protože pro mě nejsou kamarádi jen kulisa. Jsou na velmi důležitém místě…

Reálné setkání zde. Možná jsem naivní a žiju si ve vlastní utopii, ale když už chce chlap v mém věku někoho opravdu poznat, není to vůbec jednoduché. Člověk tu narazí na spoustu žen, které jsou nějakým způsobem ublížené a mužům už nevěří. Pak jsou tu ženy, které si chtějí jen užívat – a to je vlastně taky naprosto v pořádku. Jenže vybudovat si důvěru, otevřenost a pocit bezpečí mi tady přijde…

Valentýn – svátek zamilovaných. Ale možná ještě víc svátek pravdy. Pro někoho je to den plný radosti, blízkosti a jistoty. Pro jiného připomínka toho, že někdo chybí. Že něco skončilo. Že něco nevyšlo tak, jak jsme si přáli. Je zvláštní, jak jeden jediný den v roce dokáže zesílit všechno – radost i prázdno, vděčnost i lítost. Je to období hledání. Období vzpomínek. Období hodnocení. Letos jsem…

Co o člověku prozradí jeho playlist? Možná víc než slova, která říká nahlas. Hudba je tichý archiv — ukládá naše radosti, drobné triumfy, dlouhé večery plné pochybností i chvíle, kdy jsme jen beze slov seděli a nechali čas plynout. Saháme po ní, když je nám lehko, i když se svět zdá těžší než obvykle. Je to společník, který neklade otázky, a přesto rozumí. U mě se hudba zvláštním způsobem…

Dlouho jsem o něm přemýšlel. Fakt dlouho. Pořád jsem řešil, jestli do toho jít, nebo nejít. Ptával jsem se spousty lidí na jejich názor a asi po 6 letech přemýšlení jsem se nakonec rozhodl do toho jít. A musím uznat – bál jsem se toho jako čert kříže. Nevěděl jsem, jestli to bude v pohodě, jestli to nebude bolet jak sviňa… a ejhle. Našel jsem studio a úžasnou piercerku, která dělá i intimní…