Nikdy jsem si nemyslela,že budu psát blog,ale při čtení blogu s názvem "Co by, kdyby" se mi vybavila vzpomínka o kterou se chci podělit. Kdysi dávno jsem pracovala v kolektivu složeném jenom z žen. Povídalo se o kde čem,taky o tom co by,kdyby některá z nás potkala exibicionistu,který se rád svlíká na veřejnosti. Nápadů co s ním jsme měly všechny docela dost. U některých jsme se hodně nasmály.…

Můj příběh je tentokrát z hodné dávné minulosti. Připoměla mi ho kapka59 svým vyprávěním o Otíkovi. V té době, do které se vracím, byla v každé fabrice nějaká taková figurka. Nebylo tomu jinak i u nás. Všichni jsme ho znali,všichni jsme mu tykali a pochopitelně se bavili jeho kouskama, ve kterých jsme ho i hodně podporovali. Nebyl zlý ani agresivní. Nám ženským nosil kytičky,které našel a natrhal…

Je sobota,čas krásného babího léta. Sedím a vzpomínám na čas babího léta před mnoha a mnoha roky. Zanedlouho si s manželem připomeneme ten den ,kdy jsme se vzali. A s touto vzpomínkou se mi vybavila jedna příhoda,kterou jsem já sama nezažila,ale těsně po svatbě se mě jen tak lehce dotkla. Třeba se zasmějete se mnou. V tu dobu,před svatbou, jsem měnila zaměstnání.Přišla jsem do kolektivu kde mě…

Nechávám se inspiovat tím co jsem četla v blogu kapky a taky něco vylovím ze své paměti. Já jsem byla docela zakřiknuté dítě,takže moje žákovská knížka žádnou raritou neoplývala. Ne tak žákovská knížka mého bratra. Tehdy už jsem byla dospělejší a pamatuji se jakou reakci vzbudila pozmámka,cituji: neslušně škádlil ještěrku. Máma se ho snad i bála zeptat co jí vlastně dělal. Tehdy asi osmiletý…

Tahle vzpomínka není veselá historka z natáčení,ale třeba rozesměje. Vrací mě do doby,kdy jsem měla docela zajímavou práci,která mě nutila docela často cestovat do Ruska. Většinou se mnou cestovala moje asistentka Lenka. Byla to hodně veselá ženská,takže jsme se nikdy nenudily. Jednou v noci mi na hotelovém pokoji při sklence sektu vyprávěla o své touze,prožít aspoň jednou noc plnou sexu s…

Blogy kapky jsou nejen velice čtivé,ale i inspirativní. Po přečtení toho posledního mi naskočila vzpomínka ,o kterou se podělím.Třeba vyvolá i úsměv. Kdysi před léty jsem se seznámila s pánem,který byl příjemný,sympatický,nikdy jsem se s ním nenudila. Pokoušel se tehdy dokonce psát knihu,oba jsme měli rádi obrazy,muziku. Chodili jsme po koncertech,výstavách,občas na skleničku vína,zkrátka taková…

Znali se dlouho, roky se nepotkali, až jednou náhodou v divadle. Ji doprovázel manžel, on dělal společnost dceři. Tehdy si moc neřekli,snad jen pár vět a vyměnili si telefonní čísla. Několikrát si jen tak zavolali. Pár vět v telefonu nestačilo na všechno to vzpomínání. Společných vzpomínek na známá místa a přátele měli oba hodně. Chodili kdysi do stejné školy,učili je stejní kantoři. Jenom ji o…