Budík Budík Budík Furt dokola ta vlezlá melodie. Kouknu vedle sebe - prázdno. Kouknu do žaludku - prázdno. Kouknu do hlavy - prázdno. Uvařím si kafe a pomalu snídám. Otevřu si ranní zprávy, pustím se do práce, nakouknu na Amatéry. Hlava a žaludek už prázdné nejsou. Dvoutřetinové naplnění prázdnoty za 45 minut není tak špatné skóre, ne? ;) P.S. Cože? 390 znaků? A nestačily by taky jen…

Otázka, která napadne čas od času snad každého, kdo tyhle dvě činnosti provozuje. Před časem jsem na ni dostal odpověď, aniž bych se ptal. Všechno začalo úrazem (při sportu ;) ) a následným nuceným klidem. Po půlroce vydatného flákání, kdy jsem se snažil šetřit pochroumanou nohu, jsem se začal pomalu hýbat a o dalšího půl roku později jsem konečně vyrazil na lyže na týden naplno sportovat.…