Tuhle jsem se snažila si vybavit první sex, jako průnik péra. Nemám. Vím s kým, asi bych nějak vydedukovala ± měsíc, ale prostě nevím. Zato si ale pamatuju, jak jsem reálně přišla o věneček, prostě deflorace s kapkou krve, tak jak to má být. S tím chlapcem se občas potkáme, přátelsky, ale pořád mám pocit, že má prostě na těch dvou prstech moje panenství navlečený. Jako neviditelný prstýnek, co už nejde sundat. A jsem ráda, že byl můj výběr natolik OK, že mi to a i po těch letech nevadí a jsem s tím v míru, že to byl zrovna on

Když jsem chodila na univerzitu na zubařský praxe, měli mě na starosti dva kluci. Přestala jsem se díky nim bát, protože byli jemní a krásně voněli a občas se na mě hodně namáčkli 😊

Drahá moje! I ta největší čubka bude pro toho správného muže královna. A ne přes to, že je čubka, ale právě proto. Ten, kdo dokáže ocenit tvou osobnost tak, jak je. A uznávám, že těch chlapů nebude tolik, ale jsou. Buď jaká jsi, nestyď se za to a toho správnýho chlapce ti to přivane. Ta energie, co z tebe půjde, si najde přesně ty správné lidi. Buď prase 🫶

Zrovna u těch příbuzných bych v tom neviděla, že je cílem vzrušení, ale spíš bych tipla něco jako upevnění pozice mezi ostatními muži, dokazování nějakýho chlapáctví, dominance a tak. Jakože "já jsem natolik dobrej chlapák, že tady můžu ukazovat ženský ze svý rodiny a ty, když se rozhodneš nebejt kokot a chovat se vůči nim slušně, jsi jenom ubohej ocásek, co neřídí svůj život tak, jak chce". Mně několikrát přišel čím tribute na moje fotky, co jsem komu poslala a vždycky mě to potěšilo. Když je souhlas, je vše v pořádku.

Když tu člověk občas potká souvislou větu a z projevu získá pocit, že autor má v hlavě mozek, srdce mi zaplesá ❤️