Nehráli jsme si na řeči. Stačil mi ten pohled, kterým ses na mě podívala, když jsi mi otevřela. Dveře se zavřely a bylo jasný, že dneska žádný hraní na slušnost nebude. Přistoupil jsem k tobě, beze slov, beze studu. Chytil jsem tě za krk, jemně, ale s důrazem, že teď…

Zavřela oči a nechala se vést jeho hlasem. Slova zněla jako tiché zaklínadlo, které rozechvívalo každý kousek jejího těla. Přiblížil se, aniž by se dotkl — ale vzduch mezi nimi jiskřil napětím. Cítila, jak se čas zpomalil, jak jí dech uniká v neslyšných nárazech touhy.…