Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, kterému jsem tolik věřila, se stane tím, kdo mi zasadí nejhlubší ránu. Když se dnes ohlédnu zpět, vidím všechny ty chvíle, kdy jsem stála po jejím boku. Když plakala, byla jsem tam. Když se jí něco nepovedlo, povzbuzovala jsem ji. Když…

Bylo chladné podzimní ráno. Město se teprve probouzelo a ulice byly zahalené jemnou mlhou. Lidé spěchali do práce, tramvaje cinkaly na křižovatkách a vzduch voněl deštěm, který v noci smáčel dlažbu. Mezi všemi těmi lidmi kráčel i Tomáš. V ruce držel kelímek s kávou a…

Když se Anna po třech letech vrátila do rodného města, nečekala, že ji minulost zastihne tak rychle. Vlak ještě ani pořádně nezastavil a ona už z okna zahlédla známé střechy, dlážděné ulice a věž kostela, která se tyčila nad náměstím jako strážce všech vzpomínek. …

Když se na něj podívala poprvé, nebyl to typ muže, kterého by si vysnila. Nebyl princ. Nebyl něžný. Měl v sobě něco těžkého. Něco, co člověka přitahovalo a zároveň děsilo. Jmenoval se David. Měl ten zvláštní pohled mužů, kteří si prošli životem tak tvrdě, že už…

Vítr voněl po moři, vanilce a něčem neznámém. Něčem, co se nedalo koupit ani popsat. Ostrov spal pod tmavou oblohou, ale pláž ještě žila. Lampiony se lehce pohupovaly nad bílým pískem a hudba se nesla vzduchem jako tajemství. Ema tam stála bosá, s dlouhými šaty, které…

V dešti bývá Praha jiná. Jemnější. Světla lamp se rozpíjejí po mokrých chodnících a lidé chodí rychleji, jako by chtěli utéct vlastním myšlenkám. Jen ona nikam nespěchala. Krátce po osmé večer vyšla z práce. Unavená, ale zvláštně klidná. Dlouhý den mezi lidmi, úsměvy,…