Jarda309
Autor: Jarda309 4 mês atrás 3 245 8

Poznali jsme se nenápadně, bez velkých gest a dramat. Oba jsme přišli z nespokojených vztahů, unavení a zranění. Už jsme věděli, co nechceme, a oba jsme se rozhodli, že tentokrát to bude jinak. Bylo to porozumění. Stačilo pár slov a věděli jsme: „Chci to jinak.“ „Já taky.“ Nepotřebovali jsme vysvětlovat minulost. Prostě jsme se našli. Hledali jsme byt. Ten vysněný, který měl být naším začátkem.…

Jarda309
Autor: Jarda309 4 mês atrás 0 1311 8

Madeira byla destinací, o které jsme oba snili dlouho. Každý den jsme si vyprávěli o tom, jak tam jednou pojedeme — o klidných plážích, o horách, o nádherných výhledech, které nám braly dech. A nakonec jsme tam opravdu byli. První den na Madeiře byl pro nás začátkem něčeho nového. Ubytovali jsme se v malém, ale útulném hotelu na kraji městečka. Měli jsme apartmán s výhledem na oceán, a jak jsme…

Jarda309
Autor: Jarda309 4 mês atrás 0 349 5

Když se poprvé setkali, nebylo to nic zvláštního. Klasické první rande. Marta a Tomáš se potkali na kávě v malé kavárně na rohu. On přišel jako vždy v pohodlných džínách a tričku, ona byla oblečená elegantně, ale přesto s nádechem uvolněnosti. Byla to ta atmosféra, kdy se vše teprve rodí, kdy je každý pohyb a každé slovo novým začátkem. „Nevěřím tomu, že jsme se konečně sešli. Už mě to napadlo…

Jarda309
Autor: Jarda309 4 mês atrás 0 1045 4

Bylo ráno, a první paprsky slunce se pomalu vkrádaly do našeho pokoje. Místo toho, abychom spěchali na další plán dne, jsme leželi v posteli, v tichu, které bylo naplněno pocitem klidu a bezpečí. Madeira, s jejími kopcovitými výhledy a modrým oceánem na dosah, byla tak daleko od všeho, co jsme znali. Ale ten moment, ten ranní klid, byl naším domovem. Tady a teď. Byli jsme oba vzhůru, ale ještě…

Jarda309
Autor: Jarda309 4 mês atrás 0 87 3

Bolest prázdného místa Bolest nemá barvu. Nemá tvar. Nemůžeš ji ukázat prstem a říct: „Tady je.“ A přesto zabírá celý prostor. Nezačne dramaticky. Nezačne výbuchem. Začne nenápadně — jako když se v bytě vypne topení a ty si toho první hodinu ani nevšimneš. Až později začneš cítit chlad v prstech. A pak v hrudi. A pak už je zima všude. Nejhorší není pláč. Nejhorší je chvíle mezi dvěma nádechy, kdy…